Harmonia Moraviae 2018

                                                       27. 9. - 25.10. 2018

 

 

27. září 2018, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín – Velký sál                                                                            VSTUPENKY

MÁ VLAST – koncert ke 100. výročí vzniku Československa

B. SMETANA: Má vlast


FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
TOMÁŠ BRAUNER, dirigent

Zahajovací koncert festivalu Harmonia Moraviae i celé sezony 2018–19 obstará kompozice, jež v české hudbě zaujímá naprosto výsostné postavení a která patří k nejcennějším pokladům českých kulturních dějin. Cyklus šesti symfonických básní Bedřicha Smetany nazvaný Má Vlast je vrcholným vlasteneckým manifestem, v němž dochází ke spojení idejí vlasti, národa a slávy. Programní celek vyrůstá z českých mýtů; je oslavou české historie (Vyšehrad, Šárka, Tábor) i krajiny (Vltava, Z českých luhů a hájů) a zároveň předpovídá věhlasnou budoucnost českého národa (Blaník). Skladatel zde vytvořil jakýsi nový, vyšší typ symfonické básně. Nevázal se totiž na literární či jinou předlohu, ale přímo se hudbou snažil vyjádřit program, který si sám zvolil. Cyklus vznikal postupně v letech 1874–79, tedy v době, kdy již jeho autor vykazoval známky úplné hluchoty. Přesto je melodické bohatství tohoto díla zcela mimořádné, stejně jako stavební logika a monumentalita. Prvního souborného provedení se Má Vlast dočkala roku 1882 na pražském Žofíně, avšak jednotlivé symfonické básně byly samostatně uvedeny již dříve. Pozoruhodný Smetanův cyklus zazní v podání Filharmonie Bohuslava Martinů pod vedením jejího šéfdirigenta Tomáše Braunera.

 

 

 

3. října 2018, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín – Velký sál                                                                         VSTUPENKY

MAGDALENA KOŽENÁ

G. F. HÄNDEL   L. VINCI   F. GASPARINI   B. MARCELLO   L. LEO   D. SARRI 


MAGDALENA KOŽENÁ
, mezzosoprán
COLLEGIUM 1704
VÁCLAV LUKS, dirigent

 

Dramatické osudy ženských hrdinek inspirovaly umělce již od starověku. Příběhy plné vášně, lásky, žalu, ale i vzdoru, radosti a odhodlání se staly předmětem uměleckého ztvárnění jak v literatuře, tak i ve výtvarném umění či hudbě. Magdalena Kožená bude průvodkyní „Zahradou nářků" v programu sestaveném z dramatických scén slavných ženských hrdinek jako je Armida nebo Ariadna, ale i méně známých příběhů oddané lásky, jakým je vyprávění nymfy Ero. Hudbu italských kantát Georga Friedricha Händela doplňují díla jeho benátských a nepolských současníků, a plamen italské hudby se tak prolíná s vášní nesmrtelných příběhů.

Sólistku večera, Magdalenu Koženou, lze oprávněně zařadit do společnosti nejproslulejších pěvkyň současného hudebního světa. Toto tvrzení dokládá nejen nebývalé množství nejrůznějších prestižních ocenění (z nichž vyniká obzvláště její absolutní triumf v 6. ročníku mezinárodní soutěže W. A. Mozarta konané v Salzburgu roku 1995), ale také exklusivní smlouva s přední německou nahrávací společností Deutsche Grammophon Gesselschaft. Rodačka z Brna zároveň pravidelně exceluje na těch nejvýznamnějších operních scénách, a to bezmála po celém světě. Nelze ovšem nezmínit ani její četné aktivity realizované v rámci vlastního nadačního fondu, který vydatně podporuje tuzemské základní umělecké školy a rozvoj dětských talentů.

Světově uznávaná mezzosopranistka vystoupí společně s jedinečným orchestrem Collegium 1704, jenž se specializuje na interpretaci staré (zejména barokní) hudby. Soubor, který vznikl roku 1991, bude řídit jeho zakladatel, dirigent a současně cembalista Václav Luks.

 

 

 

7. října 2018, 18.00 hodin, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů Zlín - Jižní svahy                                       VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ

CANTICUM CAMERALE

 K. J. EINWALDT: Vocalis dekalogus in Sanctissime Trinitate Matre

 

KATEŘINA ŠUJANOVÁ, soprán
MARTIN PTÁČEK
, alt
ONDŘEJ MÚČKA
, tenor
MARTIN ŠUJAN
, bas
CANTICUM CAMERALE
, komorní smíšený sbor
EVA KALOVÁ, VÍT NERMUT
, barokní housle
DALIBOR PIMEK, violoncello
JAN GOTTWALD, varhanní pozitiv
EDUARD TOMAŠTÍK, sbormistr a dirigent

 

Dramaturgie festivalu Harmonia Moraviae, původně koncipovaného jako přehlídka duchovní hudby, každoročně do programu zařazuje produkce hudby chrámové a liturgické. Nejinak tomu bude i v rámci aktuálního XVI. ročníku. V prostorách Kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jižních svazích zazní cyklus deseti offertorií pod názvem Vocalis Decalogus in Sanctissime Trinitate Matre, které roku 1720 zkomponoval Karel Josef Einwaldt (1679–1753). Tento významný (avšak v současné době poněkud pozapomenutý) moravský barokní skladatel je spjat zejména s Olomoucí. V tomto bývalém hlavním městě Moravy absolvoval studia hudby, po následných studiích ve Vídni se do středomoravské metropole navrátil, aby zde působil jako varhaník v Katedrále sv. Václava. Kromě interpretačních aktivit se ovšem nevyhýbal ani kompoziční činnosti, jež se ve své době setkávala s nemalým zájmem veřejnosti. O popularitě Einwaldtových skladeb svědčí mimo jiné i skutečnost, že jeho dílo bývalo běžně součástí hudebních knihovniček mnoha slavných skladatelů, dokonce i Wolfganga Amadea Mozarta.

Vocalis Decalogus patří k nejzdařilejším a ve své době nejoblíbenějším Einwaldtovým hudebním opusům; vyznačuje se mimořádnou propracovaností a líbeznou melodičností, která nezapře moravské a české kořeny. Kompletní cyklus zazní v podání smíšeného pěveckého sboru Canticum Camerale, založenému roku 1982, který se již od počátku své činnosti soustřeďuje zejména na interpretaci hudby období ars nova, renesance a baroka. Pořad bude uveden za řízení sbormistra a současně pedagoga a muzikologa Eduarda Tomaštíka.

 

 

 

11. října 2018, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín – Velký sál                                                                    VSTUPENKY

UČITELÉ A JEJICH ŽÁCI

A. DVOŘÁK: Othello, op. 93
B. MARTINŮ: Koncert pro dva klavíry a orchestr, H.292        
J. SUK:  Pohádka, op. 16

 

MIROSLAV SEKERA, klavír
DANIEL WIESNER, klavír
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ   
TOMÁŠ BRAUNER, dirigent

 

Zahajovací koncert Abonentního cyklu A je věnován výhradně tvorbě českých hudebních skladatelů. V průběhu let 1891–92 zkomponoval Antonín Dvořák cyklus tří koncertních předeher původně titulovaných souhrnným označením Příroda, život a láska. Jednotlivé části této trilogie však záhy jejich autor osamostatnil, a každá z nich pak nově dostala i svébytný název. Závěrečná pasáž původního triptychu, pojmenovaná Othello, sice představuje dílo, při jehož komponování se Dvořák nechal inspirovat proslulým dramatem Williama Shakespeara, avšak o zcela doslovném hudebním přepisu dějové linie zmíněné literární předlohy v tomto případě hovořit nelze.

Jedním z Dvořákových žáků byl i Josef Suk, rodák z Křečovic, jenž hudební řeč svého učitele (a později také tchána) neskrývaně obdivoval a věrně ji následoval. Ostatně svými oponenty býval nezřídka označován za pouhého Dvořákova epigona. Na požádání Julia Zeyera vytvořil roku 1898 scénickou hudbu k dramatické pohádce Radúz a Mahulena, kterou o dva roky později upravil do podoby čtyřvěté orchestrální suity.

U Josefa Suka se pak krátce vzdělával Bohuslav Martinů; toto studium však trvalo pouze jeden rok, neboť mladý skladatel zanedlouho přesídlil do Paříže. Koncert pro dva klavíry a orchestr nicméně vznikl až v průběhu jeho pobytu v Americe, kam emigroval z Francie v březnu roku 1941.
Pod taktovkou nového šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů Tomáše Braunera se v pozici sólistů představí dva přední čeští klavíristé Miroslav Sekera a Daniel Wiesner.

 

 

 

14. října 2018, 18.00 hodin, kostel sv. Mořice, Kroměříž                                                                                       VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ

DVOŘÁKOVY DUCHOVNÍ HARMONIE

A. DVOŘÁK: Te Deum, op. 103
A. DVOŘÁK: Biblické písně, op. 99
A. DVOŘÁK: Agnus Dei (ze Mše D-dur)
A. DVOŘÁK: Hospodine, pomiluj ny (závěrečná část ze Svaté Ludmily)

  

PAVLA VYKOPALOVÁ, soprán
MARKÉTA CUKROVÁ, alt
PAVEL VALENTA, tenor
JAROSLAV PATOČKA, bas
ČESKÝ FILHARMONICKÝ SBOR BRNO, sbormistr PETR FIALA
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
FRANTIŠEK MACEK, dirigent

 

„Bůh, láska, vlast!“ Uvedené heslo, jímž se po celý život řídil Antonín Dvořák, přiléhavě vystihuje skladatelovu osobnost i jeho světonázor. Prověřené hodnoty katolické víry, s níž byl Dvořák spojen již od raného dětství, stejně jako ryzí, hluboká a neokázalá zbožnost, se promítly i do jeho hudební tvorby. Koncert pořádaný v kroměřížském chrámu sv. Mořice proto nabídne výběr z děl, která jsou svým zpracováním i duchovním obsahem zářným příkladem Dvořákovy upřímné lásky k Bohu. Nutno zároveň zmínit, že právě „Hanácké Athény“ Dvořák několikrát v průběhu života navštívil; pod jeho dirigentskou taktovkou dokonce v Kroměříži zazněla některá skladatelova vokálně-instrumentální díla.

Pořad otevře Dvořákovo Te Deum, které autor vyhotovil roku 1892 na žádost tehdejší ředitelky newyorské konzervatoře Jeanette Thurber. Následující cyklus Biblických písní komponovaných na text Bible kralické je pak mnohými považován za vůbec nejzdařilejší skladatelův výtvor v oblasti písňové tvorby. Latinské Agnus Dei (Beránek Boží) představuje poslední část autorovy Mše D dur zvané „Lužanská“, kterou Dvořák dedikoval českému architektovi a mecenáši Josefu Hlávkovi. V samotném závěru večera pak zazní finální pasáž z oratoria Svatá Ludmila, v níž skladatel mimo jiné zhudebnil text nejstarší české duchovní písně Hospodine, pomiluj ny.

Program bude uveden v podání Filharmonie Bohuslava Martinů a jednoho z nejkvalitnějších tuzemských vokálních těles, Českého filharmonického sboru Brno; zpěvní sólové pasáže budou svěřeny předním českým pěvcům Pavle Vykopalové, Markétě Cukrové, Pavlu Valentovi a Jaroslavu Patočkovi. Za dirigentským pultem stane mladý talentovaný dirigent František Macek.

 

 

 

16. října 2018, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín – Velký sál                                                                VSTUPENKY

PRVNÍ DÁMY MASARYKOVY

F. ŠKROUP: Smyčcový kvartet č. 1, op. 24
A. DVOŘÁK: Smyčcový kvartet Es dur č. 10, op. 51 „Slovanský“
B. SMETANA: Smyčcový kvartet e moll č. 1 „Z mého života“
L. JANÁČEK: Smyčcový kvartet č. 1, z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty

 

DOLEŽALOVO KVARTETO:
     VÁCLAV DVOŘÁK, housle
     JAN ZROSTLÍK, housle
     MARTIN ADAMOVIČ, viola
     VOJTĚCH URBAN, violoncello
VALÉRIE ZAWADSKÁ, mluvené slovo

 

Projekt připomene ženy rodiny Masarykovy, které nestály vždy v pozadí, ale přitom se o nich historikové při vzpomínkách na dobu vzniku samostatného Československa mnoho nezmiňují. Během večera budou čteny výňatky z korespondence manželky Tomáše Garrigua Masaryka Charlotty a také jejich dcery Alice, pocházející především z doby před vznikem, během a také bezprostředně po založení Československa v roce 1918.

Hudební část projektu byla zvolena také velice tematicky. František Škroup je totiž autorem písně Kde domov můj; její melodie poprvé zazněla v prosinci roku 1834 v pražském Stavovském divadle v autorově hře Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka a posléze se stala státní hymnou našeho státu. Antonín Dvořák je považován za prvního opravdu světově proslulého českého skladatele, který své slovanské a české inspirace zviditelnil naprosto mimořádným způsobem. Oproti tomu Leoš Janáček je pokládán za novátora 20. století, který osobně zažil vznik republiky a jejích prvních desetiletí. Alice Garrigue Masaryková, dcera „tatíčka Masaryka", byla veřejná činitelka, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže, která usilovně bojovala za zlepšení sociální situace a vzdělávaní žen.

Produkci realizuje přední české komorní těleso – Doležalovo kvarteto, založené již roku 1972. Mluveného slova se ujme česká herečka a jedna z nejoceňovanějších českých dabérek, rodačka ze Šternberka Valérie Zawadská.

 

 


18. října 2018, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín – Velký sál                                                                  VSTUPENKY

ČESKÝ VEČER

Z. FIBICH: Bouře, op. 46    
L. JANÁČEK: Putování dušičky, koncert pro housle a orchestr
A. DVOŘÁK: Romance pro housle a orchestr f moll, op. 11  
L. JANÁČEK: Taras Bulba    

 

IVANA KOVALČÍKOVÁ, housle
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ   
DAVID ŠVEC, dirigent


Symfonickou báseň pojmenovanou Bouře vytvořil Zdeněk Fibich roku 1880 na motivy stejnojmenné Shakespearovy hry odehrávající se na imaginárním pustém ostrově. O patnáct let později pak rodák z Všebořic u Zruče nad Sázavou vystavěl na základech této dramatické a po výrazové stránce velmi bohaté programní skladby svoji eponymní operu.

Nedokončený koncert pro housle s doprovodem orchestru nazvaný Putování dušičky pochází z pera Leoše Janáčka. Skladatel začal toto dílů komponovat roku 1926, nicméně záhy se rozhodl práce na koncertu pozastavit. Nemalé množství hudebního materiálu později využil ve své poslední opeře Z mrtvého domu. V podání Ivany Kovalčíkové, vynikající interpretky a zároveň koncertní mistryně Filharmonie Bohuslava Martinů, zazní kromě Sukovy fantazie také Romance pro housle a orchestr Antonína Dvořáka. Autor tuto skladbu dokončil roku 1877 a následně ji dedikoval svému příteli, houslovému virtuózovi Františku Ondříčkovi. Ačkoli se jedná o krátké, přibližně třináctiminutové dílko, brzy jej do svého repertoáru zařadili i umělci světového významu.

Závěr koncertu obstará velkolepá orchestrální rapsodie Leoše Janáčka. Základním inspiračním podnětem se pro skladatele stal historický román Nikolaje Gogola pod názvem Taras Bulba zasazený do 17. století, tedy do období neustálých bojů kozáků s tatarskými a polskými nepřáteli. Toto silné a dramatické programní dílo předkládající posluchačům hudební obraz z ukrajinské historie je pak zářným příkladem Janáčkova nadšeného rusofilství. Třídílná kompozice – s částmi Smrt Andrijova, Smrt Ostapova, Smrt a proroctví Tarase Bulby – svým mimohudebním obsahem reflektujícím trojici různých úmrtí představuje zcela ojedinělý příspěvek do pokladnice světové vážné hudby.

Filharmonii Bohuslava Martinů povede stálý dirigent pražského Národního divadla David Švec.

 

 

 

25. října 2018, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín – Velký sál                                                                    VSTUPENKY

LIBUŠE - Koncert ke 100. výročí vzniku Českoslovanska - pořádají Filharmonie Bohuslava Martinů a Univerzitou Tomáše Bati

B. SMETANA: Libuše, koncertní provedení opery

Libuše: EVA URBANOVÁ
Přemysl ze Stadic: SVATOPLUK SEM
Chrudoš od Otavy: FRANTIŠEK ZAHRADNÍČEK
Šťáhlav na Radbuze: ALEŠ BRISCEIN
Lutobor:  JIŘÍ SULŽENKO
Radovan: JIŘÍ BRÜCKLER
Krasava: PETRA ŠIMKOVÁ ALVAREZ
Radmila: KATEŘINA JALOVCOVÁ 
SBOR JANÁČKOVY OPERY BRNO, PAVEL KOŇÁREK, sbormistr
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
JAROSLAV KYZLINK, dirigent

 

Závěrečným koncertem festivalu Harmonia Moraviae vyvrcholí oslavy výročí let sta od vzniku Československé republiky. Při této příležitosti Filharmonie Bohuslava Martinů provede dílo patřičně reprezentativní a dostatečně důstojné takto významné události, a sice jeden z českých hudebních symbolů, operu Libuše. Zpěvohru zobrazující legendu o mýtické kněžně – poprvé zaznamenanou v Kosmově kronice z počátku 12. století – dokončil Bedřich Smetana roku 1872. Původně byla koncipována jako slavnostní opera, jež měla zaznít při příležitosti korunovace císaře Františka Josefa I. českým králem. K tomuto aktu však, jak známo, nikdy nedošlo. Poprvé tedy byla provedena až při slavném otevření Národního divadla dne 11. června 1881. Jevištní dílo o třech jednáních pojednávajících o Libušině soudu, sňatku i proroctví vzniklo původně na německé libreto Josefa Wenziga, které posléze do češtiny přeložil Ervín Špindler. Mistrovský zpracovaný opus vyjadřující ideu vlasti a národa se nestal běžnou repertoárovou operou; podle skladatelova přání je jeho provozování vyhrazeno pouze ke slavnostním příležitostem. Titulní postavu Libuše ztvární renomovaná diva, sopranistka Eva Urbanová, další role budou svěřeny předním pěvcům českých operních scén. Provedení bude řídit současný hudební ředitel opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink.

 

 

 

 

Nahoru