TURNÉ V INDII


AŤ VÝCHODNÍ ČI ZÁPADNÍ, HUDBA JE NEJKRÁSNĚJŠÍ, POKUD PRAVDIVĚ PLYNE

 Zlín je průmyslovým městem na východě České republiky, kde žije okolo 100 000 obyvatel. V Indii by takové množství Zlín zařadilo do kategorie „malých“ měst, jako např. Akot v Maharaštře, Balangir v Orise, Jagtial v Telanze, Lakhisarai v Biharu, Nagina v Uttarpradéši a jiné. Že jste o nich ještě neslyšeli? Ani o Zlíně? Nicméně, co stěží můžeme chápat je, že takové malé město v České republice má profesionální symfonický orchestr, který tento týden zahraje v Bombai.

Orchestr se jmenuje Filharmonie Bohuslava Martinů a jako dirigent se představí Debashish Chaudhuri. To je ohromující - až doteď jsme si mysleli, že světové orchestry může vést pouze Zubin Mehta. Nicméně i Debashish se v Evropě úspěšně uvedl.

Narodil se v Kalkatě roku 1975 a povzbuzen svými rodiči, ve věku osmi let poprvé jako houslista koncertoval na veřejnosti. Později se stal prvním indickým studentem Pražské konzervatoře, kde studoval dirigování. Byl oceněn několika stážemi a vyhrál také Evropskou soutěž v dirigování. Na pódiu působí velmi zapáleným a okouzlujícím dojmem.

Dalším velkým překvapením večera bylo, že malé místo jako Zlín, nemá jen filharmonický orchestr, ale navíc velmi dobrý orchestr. Většina z nás už jistě slyšela o České filharmonii, vysoce ceněné pro své kvality, ale každý v NCPA Tata divadle se ptal:“ Odkud FBM a Debashish Chaudhuri vlastně pochází?“

Má první otázka ale byla jiná - kdo byl Bohuslav Martinů? V brožurce o něm nebyla zmínka, ale troška pátrání a nyní vím, že to byl plodný český skladatel moderní klasické hudby, jehož ovlivnil I. Stravinskij. Napsal 6 symfonií, 15 oper, 14 baletů a velmi mnoho dalších kousků pro komorní orchestr. Narodil se v Čechách 8. prosince 1890 a zemřel 28. srpna 1959. Prokázal brzký talent, stal se houslistou České filharmonie, ale byl unuděn jejich přísnými praktikami a posléze byl vyloučen z Pražské konzervatoře pro svou „zarputilou nedbalost“! Později se přestěhoval do Paříže a během 2. světové války do New Yorku. V jeho hudbě lze nalézt stesk po domově. Snad proto bombajský koncert začal Smetanovou Vltavou z Mé vlasti - symfonickou básní, která představuje tok řeky Vltava od samotného pramene v horách českého lesa, přes český venkov až do hlavního města Prahy. Je to krásný, lyrický kus, který skutečně plyne, zurčí a víří jako voda v peřejích. Chaudhuri uřídil orchestr ráznou silou.

Debashish má neskutečnou schopnost dostat z talentovaných hudebníků maximum a výběr dalších dvou děl, populárního klavírního koncertu No 1 P. I. Čajkovského a stejně populární symfonie Z nového světa A. Dvořáka, poskytl orchestru možnost předvést svůj dynamický zvuk, především v sekci dřevěných a žesťových dechových nástrojů. Sólistkou klavírního koncertu byla Jana Chaudhuri, manželka dirigenta. Její strhující výkon byl odměněn velkými ovacemi a žádostí o přídavek. Na konci celého koncertu, při ovaci ve stoje, bylo slyšet více dalších „bravo“ a „ještě“. Orchestr zahrál dva přídavky, při druhém, za povzbuzení dirigenta, publikum zpívalo s orchestrem.

Bylo to příhodné, protože celý večer se nesl v duchu indicko-české spolupráce. A Klub času a talentů, česká ambasáda a bombajský konzulát v čele s Rashmi Jolly, který celý večer zaštítil, nemohli udělat lépe - indický dirigent, český orchestr a česká sólistka provdaná za inda! A stále to není všechno, ještě je zde jedno pojítko: průmyslové město Zlín a jeho zakladatel Tomáš Baťa, který přišel do Indie a zde založil známý řetězec obchodů s obuví. T. Baťa také vystavěl kulturní centrum a FBM ve svých počátcích nesla jeho jméno - Symfonický orchestr  n.p. Baťa.

Chaudhuri se také pokusil o připomenutí svých indických kořenů a uvedl několik koncertů, kde společně s orchestrem zazněl sitár a tabla. Např. česká premiéra Shiva Nataraj od Johna Mayera a Pran od Bernda Frankeho. Jana Chaudhuri představila projekt, který spojil dohromady tanečnici Bharat Natyam se západní klasickou hudbou. Další projekt spojil Kathak (v podání Ivany a Anežky Hessových) s hudbou A.Dvořáka.

Tyto hudební experimenty jsou však lepší pro posluchače v Evropě. Posluchači v Bombaji si více užijí kouzelnou interpretaci Smetany, Čajkovského a Dvořáka ve svém plném zvuku.

Nahoru