29. 8. 2013
Světoznámá sopranistka Mojca Erdmann na festivalu Harmonia Moraviae 2013
Mojca Erdmann je mladou německou sopranistkou, jejíž rodina má kořeny ve Slovinsku. Narodila se v Hamburku, hlavní hudební vzdělání získávala v Kolíně, její první operní vystoupení se uskutečnila v Berlíně. Vysoký hudební svět jí otevřel především úspěch na Salcburském festivalu, v loňské sezoně mimo jiné vystoupila v Metropolitní opeře jako Zerlina v novém nastudování Dona Giovanniho a jako Lesní ptáček v Siegfriedovi. Mojca Erdmann má rozsáhlý koncertní repertoár a často spolupracuje s dirigenty, jakými jsou Sir Simon Rattle, Nikolaus Harnoncourt, Ivor Bolton, Manfred Honeck, Kent Nagano, Fabio Luisi a Daniel Harding. Koncertovala ve Frankfurtu, Vídni, Stockholmu, La Scale, Kolíně nad Rýnem, Amsterdamu, Bad Kissingenu a v Berlíně. V roce 2009 podepsala exkluzivní smlouvu s Deutsche Grammophon; její první sólové album Mozart´s Garden s hudbou Mozarta a jeho současníků bylo vydáno na jaře roku 2011. Že je Mozartova hudba jejímu hlasu i srdci opravdu blízká, uslyšíme i na jejím koncertě, který se uskuteční 3. října 2013 ve zlínském Kongresovém centru za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů s dirigentem Stanislavem Vavřínkem. Jejím pěveckým partnerem bude slovenský barytonista a sólista Národního divadla v Bratislavě Pavol Remenár.
Sama o sobě říká, že je pro ni prvotní prožitek, který chce předat svým posluchačům. Zlínské publikum se bude moci těšit v první polovině koncertu v jejím něžném a niterném podání na árii Zuzany z Figarovy svatby Deh, vieni non tardar (Ó, přijď a nemeškej) nebo na výbušný nářek zděšené Zaidy z Mozartova stejnojmenné nedokončené opery Tiger! Wetze nur die Klauen, výčitky Paminy Taminovi v árii Ach, ich fühl´s. Pláč Julie uslyšíme v Eccomi in lieta vesta Julie (opera V. Belliniho Capuleti a Montekové), Normin veselý rozmar v Donizettiho Donu Pasqualovi – Quel guardo, il cavaliere.
Nejste poprvé v České republice. Můžete zavzpomínat na Vaše předešlá vystoupení?
Letos budu v České republice zpívat již potřetí. Dvakrát jsem zpívala v Praze, nyní budu poprvé zpívat ve Zlíně, na což se velmi těším. Mohu ale zkonstatovat, že zde máte velmi vřelé a přátelské publikum a cítím se ve Vaší krásné zemi velmi dobře a příjemně.
Původně jste studovala hru na housle, co Vás vedlo k tomu, že jste se začala věnovat opernímu zpěvu?
Kromě toho, že jsem hrála na housle, jsme také zpívala. Moje první kroky na operní jeviště jsem uskutečnila jako členka dětského sboru v Hamburské státní opeře. Od té chvíle jsem také ve svých čtrnácti letech začala chodit na první soukromé hodiny zpěvu. A měla jsem pocit, že vyjádření mých hudebních myšlenek a emocí je mnohem přirozenější a snadnější ve srovnání s hrou na housle. A také spojení s obecenstvem je mnohem lepší, bližší než pomocí houslí, které jsou při interpretaci dalším "mezičlánkem".
Které prostory máte ráda, které jsou pro Vás inspirující? Můžete uvést konkrétní příklady?
K mým inspirujícím městům, která mám ráda, patří Salcburk a New York, jeviště milánské Scaly a Metropolitní opery, k sálům Stephaniensaal v Štýrském Hradci, Concertgebouw v Amsterdamu. Mají zvláštní energii, jistý druh inspirující vibrace. Ale samozřejmě to vždy záleží také na publiku, které vytváří atmosféru vystoupení.
Záleží tedy víc na publiku než na dobré akustice sálu? Pociťujete rozdíly publika?
Ano, určitě! Obzvláště na písňových recitálech cítím, jestli publikum se mnou prožívá hudbu a text. Pokud se tak stane, cítím úžasnou pozitivní a inspirující energii, jakousi přidanou další dimenzi. Samozřejmě i dobrá akustika vždy napomáhá k mnohem snadnějšímu vytvoření zvuku a barev, které si představujete. Ideální je spojení obojího: inspirující obecenstvo a výborná akustika…
Který Váš umělecký zážitek na pódiu považujete ve svém životě za nejvýznamnější.
Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem se poprvé potkala s Nikolausem Harnoncourtem. Je tak úžasným umělcem s tak obrovskými znalostmi a inspirujícími hudebními nápady. Každá zkouška, každý koncert s ním je fantastickou událostí.
A čeho byste ještě ve své profesi chtěla dosáhnout?
Už žiji ten nejkrásnější život, jaký jsem si dokázala představit. Trávím jej tvořením hudby a sdílením hudby s publikem. Jsem velmi vděčná za tento dar, který mi byl dán. Nikdy jsem nemyslela na kariéru. Vše je o lásce vytvářet hudbu a dávat radost lidem, kteří ji poslouchají.
Které operní role a koncerty Vás v nejbližší době čekají.
V této sezoně budu zpívat roli Sophie v Růžovém kavalíru, stane se tak ve Státní opeře ve Vídni, Metropolitní opeře v New Yorku, dále v Mnichově a Paříži. Vedle toho budu zpívat na mnoha koncertech s různými umělci a programy: komorní hudbu na festivalech v Jeruzalémě a Zermattu ve Švýcarsku, písňové recitály ve Španělsku, Štýrském Hradci, Frankfurtu, Štrasburku, Tokiu. Koncerty s orchestry v Tokiu (Carmina Burana), Vídni (Mendelssohn) a v Helsinkách (Mahlerova Čtvrtá symfonie).
Děkuji za rozhovor Jindra Keferová
Fotogalerie z koncertu 3.10.2013:
