Čt, 10. 11. 2022, 19:00 hod.
A1 KOUZLA POHÁDEK
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. |
Pietro ROFFI akordeon
Robert KRUŽÍK dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Engelbert HUMPERDINCK
Jeníček a Mařenka, předehra k opeře
Václav TROJAN
Pohádky pro akordeon a orchestr
Nikolaj RIMSKIJ-KORSAKOV
Šeherezáda, op. 35
V průběhu historie se nemalé množství hudebních skladatelů nechalo ve své tvorbě inspirovat pohádkovými příběhy. Mezi takové patřili krom jiných Engelbert Humperdinck, Václav Trojan a Nikolaj Rimskij-Korsakov, jejichž díla s pohádkovými náměty zazní v průběhu úvodního abonentního koncertu řady A.
Roku 1892 zkomponoval Engelbert Humperdinck na motivy slavné pohádky o perníkové chaloupce bratří Grimmů operu Hänsel und Gretel (Jeníček a Mařenka). První skromné části původně vytvořil pro svou neteř k domácímu loutkovému představení, později se však rozhodl drobné dílko výrazně rozšířit. V konečné fázi vznikl tříaktový pohádkový singspiel wagnerovského romantického stylu, který dodnes náleží mezi Humperdinckovy nejslavnější a nejčastěji prováděné opusy.
Není žádným tajemstvím, že vytvářením kompozic určeným pro akordeon s doprovodem orchestru se řada hudebních skladatelů spíše vyhýbala. Václav Trojan však do takové skupiny rozhodně nepatřil, a byl naopak jedním z těch, kteří měli pro tento krásný nástroj takřka slabost. O tom mimo jiné svědčí jeho sedmidílná koncertní suita zvaná Pohádky, jejíž hudba předkládá doslova hravé spojení sólového akordeonu s dalšími nástroji orchestru. Dílo s příběhem o princezně, statečném rytíři, zlém drakovi nebo rozpustilém kolotoči provede Pietro Roffi, jenž je přiřazován k nejtalentovanějším evropským akordeonistům své generace.
Pohádkovým námětem se nechal inspirovat rovněž Nikolaj Rimskij-Korsakov, jehož v jisté životní fázi zcela uchvátila středověká arabská sbírka pohádek, bajek a příběhů Tisíce a jedné noci. Pod jejím dojmem počal v roce 1887 komponovat orchestrální fantazii, kterou následujícího roku dokončil a poté opatřil titulem Šeherezáda. Kompletní cyklus sestává ze čtyř pasáží, v němž se Rimskému-Korsakovovi podařilo umně skloubit ruskou lidově znějící melodiku s kouzlem exoticky znějícího orientálního hudebního koloritu. Právem se proto Šeherezáda řadí k nejoblíbenějším a zároveň nejpozoruhodnějším dílům světové hudební literatury.
