B

Harmonia Moraviae 2020

                                     24. 9. - 22. 10. 2020

 

 

ŠPAČEK & FBM

ZAHAJOVACÍ KONCERT FESTIVALU HARMONIA MORAVIAE

24. září 2020 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín - Velký sál   

 

 

JOHANNES BRAHMS       Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 77

LUDWIG VAN BEETHOVEN    Symfonie č. 7 A dur, op. 92

 

JOSEF ŠPAČEK, housle

FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
TOMÁŠ BRAUNER, dirigent                                                   KOUPIT VSTUPENKY

 

Úvodní koncert 18. ročníku festivalu Harmonia Moraviae bude zároveň zahajovacím večerem jubilejní 75. sezony Filharmonie Bohuslava Martinů. V jeho průběhu zazní majestátní díla Johannesa Brahmse a Ludwiga van Beethovena, tedy dvou velikánů světové hudby, jejichž mimořádný skladatelský odkaz zásadním způsobem ovlivnil nadcházející generace hudebních skladatelů.
Brahmsův jediný houslový koncert patří bezesporu mezi nejkrásnější a současně nejčastěji proováděná díla svého druhu. Skladatel jej vyhotovil roku 1878 a následně věnoval Josephu Joachimovi, jednomu z nejvýznamnějších houslových virtuózů své doby. Kompozice brzy získala na neuvěřitelné popularitě mezi odbornou i laickou veřejností a dodnes nesmí chybět v repertoáru žádného ze světových houslových umělců. V rámci zahajovacího koncertu nové sezony se v pozici sólisty představí Josef Špaček, mezinárodně uznávaný interpret a jeden z nejlepších českých houslistů současnosti.
Ludwig van Beethoven v průběhu svého života opakovaně zavítal i do českých zemí. V letech 1811 a 1812 absolvoval několik ozdravných pobytů ve třech českých lázeňských městech – Karlových Varech, Františkových Lázních a zejména v Teplicích. A právě při své první návštěvě „malé Paříže“, jak se severočeskému lázeňskému městu mnohdy přezdívalo, začal komponovat svou Symfonii č. 7, kterou později věnoval hraběti Moritzi von Friesovi. Toto vrcholné dílo již prakticky zcela hluchý autor dokončil v květnu následujícího roku. Poprvé zaznělo dne 8. prosince 1813 ve Vídni na charitativním koncertě pořádaném Johannem Nepomukem Mälzlem, slavným vynálezcem metronomu, který pro Beethovena mimo jiné zkonstruoval ušní naslouchátko. Už při své premiéře zaznamenala symfonie mohutný ohlas, dokonce takový, že publikum spontánně požadovalo, aby byly její části okamžitě zopakovány.
Zahajovací koncert festivalu bude proveden pod taktovkou šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů Tomáše Braunera.

 

 

 

B1 DVOŘÁK ERBEN

1. října 2020 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín - Velký sál   

18.15 HODIN POVÍDÁNÍ O HUDBĚ

 

 

ANTONÍN DVOŘÁK

Vodník, op. 107
Polednice, op. 108
Žel bohu žel, kde je můj tatíček, z kantáty Svatební košile, op. 69
Maria Panno, při mně stůj, z kantáty Svatební košile, op. 69
Zlatý kolovrat, op. 109
 

EVA HORNYÁKOVÁ, soprán

FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
PETR ALTRICHTER, dirigent                                                      KOUPIT VSTUPENKY

 

Na podzim roku 2020 uplyne přesně 150 let od úmrtí jedné z nejvýznamnějších osobností českého národního obrození, spisovatele, básníka a překladatele Karla Jaromíra Erbena. Tvorba tohoto výrazného představitele českého literárního romantismu častokrát inspirovala mnohé domácí umělce a zejména jeho sbírka balad
Kytice se v českých zemích brzy stala doslova fenoménem.
Antonín Dvořák měl k Erbenovu dílu velmi blízký vztah, o čemž ostatně svědčí skutečnost, že již roku 1871 zhudebnil některé z literátových básní. O třináct let později pak skladatel na základě Erbenovy balady Svatební košile vytvořil stejnojmennou kantátu a v roce 1896 se zhudebnění dočkaly další čtyři části z Kytice (Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek), jež Dvořák zpracoval do podoby samostatných symfonických básní. Dvořákovy „erbenovské“ básně jsou nesporným dokladem o jeho příklonu k lidové moudrosti a pohádkovým příběhům, který lze u skladatele pozorovat v průběhu jeho závěrečného tvůrčího období, a zároveň jeho nejambicióznějším
počinem na poli programní hudby. Není proto s podivem, že řada odborníků je staví jako jakýsi protipól Smetanovy Mé vlasti.
Dvojici výstupů z Dvořákovy Svatební košile provede slovenská sopranistka Eva Hornyáková, která se s úspěchem pravidelně představuje na mnoha domácích i zahraničních operních scénách. Celé provedení bude řídit uznávaný dirigent Petr Altrichter.

 

 

 

A1 BEETHOVEN A SOUČASNÍCI

8. října 2020 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín - Velký sál   

 

Koncert proběhne bez přestávky a možnosti občerstvení.

 

 

LUDWIG VAN BEETHOVEN    Král Štěpán, předehra, op. 117
CARL MARIA VON WEBER     Koncert pro klarinet a orchestr č. 2 Es dur, op. 74
FRANZ SCHUBERT     Symfonie č. 4 c moll, D.417


JAN MACH, klarinet

FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
JAKUB KLECKER, dirigent                                                     KOUPIT VSTUPENKY

 

V průběhu roku 2020 si celý kulturní svět připomíná 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena, jedné z nejvýraznějších postav hudební historie. Koncert pořádaný 8. října v Kongresovém centru proto přinese program sestavený z díla tohoto génia, jehož tvorba zásadně ovlivnila celé následující generace evropských skladatelů,
i jeho dvou současníků.
Večer otevře Beethovenova předehra Král Štěpán, jež vznikla roku 1811 u příležitosti slavnostního otevření divadla v Pešti. Jak již samotný název naznačuje, dílo odkazuje na krále Štěpána I., zakladatele Uherského království. Není bez zajímavosti, že jej autor vyhotovil během svého prvního lázeňského pobytu v severočeských Teplicích.
Ve stejném roce jako Beethovenův Král Štěpán doznala výsledné podoby dvojice koncertů pro klarinet s doprovodem orchestru skladatele Carla Marii von Webera. Oba koncerty se velmi záhy prosadily na světová pódia a dodnes patří k základnímu repertoáru většiny klarinetistů.
V pořadí druhý z nich, komponovaný v hlavní tónině Es dur, zazní v podání Jana Macha, člena České fi lharmonie a laureáta mnoha interpretačních soutěží.
Závěr večera obstará čtvrtá symfonie Beethovenova celoživotního obdivovatele Franze Schuberta, kterou vídeňský rodák zkomponoval již jako devatenáctiletý. Veřejného provedení této kompozice, již Schubert později opatřil podtitulem „Tragická“, se však její autor nedočkal. Vůbec poprvé totiž kompletně zazněla až po více
než dvaceti letech od skladatelova úmrtí.
Program bude uveden za řízení současného šéfdirigenta Moravské fi lharmonie Olomouc Jakuba Kleckera.

 

 

 

ZDENĚK KRÁL MISSA BREVIS - náhradní termín v jednání

 

Koncert je odložen z důvodu pandemických opatření. O novém termínu vás budeme brzy informovat.

Vstupenky a rezervace zůstávají v platnosti.

 

 11. října 2020 v 18.00 hodin, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, Zlín - Jižní Svahy

 

 

ZDENĚK KRÁL Missa brevis

LENKA CAFOURKOVÁ, soprán
JAKUB KUBÍN, tenor
MUSICA DA CAMERA BRNO
MARTIN FRANZE, sbormistr                                                  vstupné dobrovolné

 

Také letošní ročník festivalu Harmonia Moraviae nabídne tradiční koncert v prostorách kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jižních Svazích. Tentokrát se představí smíšený komorní sbor Musica da camera Brno, jehož repertoár sestává z velké části z děl českých skladatelů. V podání uboru a sólistů zazní Missa brevis, tedy
dílo, které vzniklo z pera úspěšného hudebního autora (mimo jiné držitele prestižního ocenění Prague Classsic Awards za nejlepší skladbu vážné hudby za rok 2019) a pianisty Zdeňka Krále.
„Missa brevis vznikla jako skladba na objednávku a byla již od začátku koncipována jako rozsáhlejší duchovní skladba pro smíšený komorní sbor, sóla (soprán a baryton/tenor) a komorní orchestr, a to i přes to, že je obecně označována jako „krátká mše“. Je zde zachováno standardní pořadí částí mešního ordinária: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei. Sborová sazba není příliš náročná, ale na orchestrální hráče klade již větší technické nároky. Sólové party jsou pro svůj rozsah a interpretační obtížnost určené pro profesionály.
Missa brevis byla již mnohokrát úspěšně reprízována pod vedením Martina Franzeho se sólisty Lenkou Cafourkovou a Kubou Kubínem a přinesla posluchačům nevšední zážitek. Ačkoliv se jedná o soudobou, aktuální kompozici, je napsána nekomplikovaným jazykem a postavena na silném emocionálním a duchovním zážitku. Skladba byla nahrána v loňském roce v radiměřském kostele a vyšla na CD Missa brevis. Součástí alba je i jiná skladba Zdeňka Krále – Magnifi cat, která byla v loňském roce oceněna prestižní cenou Classic Prague Awards jako nejlepší skladba vážné hudby.“

Zdeněk Král

 

 

 

K1 PIŠ MI, TVOJE ALMA - náhradní termín v jednání

 

Koncert je odložen z důvodu pandemických opatření. O novém termínu vás budeme brzy informovat.

Vstupenky a rezervace zůstávají v platnosti.

 

13. října 2020 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín

 

 

JOHANN SEBASTIAN BACH / RICHARD STRAUSS /
FRANZ SCHUBERT / FRITZ KREISLER / GIACOMO PUCCINI /
ALBAN BERG / IGOR STRAVINSKIJ / ANTON WEBERN ad.

Zdeněk GEIST, autor textu
David KŘÍŽ, režie

ZUZANA TRUPLOVÁ, jako Alma Rosé
STANISLAV ŠÁRSKÝ, hlas z nahrávky

GRAFFOVO KVARTETO:
ŠTĚPÁN GRAFFE, I. housle
LUKÁŠ BEDNAŘÍK, II. housle
LUKÁŠ CYBULSKI, viola
MICHAL HREŇO, violoncello                                                   

 

Téma pořadu kombinujícího zdramatizované mluvené slovo s hudebním doprovodem se dotýká neteře Gustava Mahlera, houslistky Almy Rosé, jež pocházela z prominentní vídeňské hudební rodiny a jejíž matka Justina se narodila v Jihlavě. Alma Rosé, která byla díky sňatku s českým houslistou Vášou Příhodou také držitelkou československého cestovního pasu, vystupovala ve dvacátých a třicátých letech jako hudebnice v řadě evropských zemí. Po obsazení Vídně německou armádou uprchla kvůli židovskému původu rodiny ze země.
Komponovaný pořad se odehrává v době mezi podzimem 1940 a 1942, kdy vídeňská Alma Rosé žila na různých místech v Nizozemsku. Vystupovala na domácích koncertech a snažila se opustit zemi s cílem dostat se do bezpečí mimo dosah nacistů. Písemný kontakt s rodinou v Anglii i v Americe byl vzhledem k válečným okolnostem stále obtížnější. Stejně tak i Almin život. Její vyhlídky na záchranu před nacisty a tzv. konečným řešením židovské otázky byly postupem let stále méně a méně nadějné. Almě proto nezbývalo, než hledat útěchu v hudbě a také ve vzpomínkách na dřívější šťastný život s jejími blízkými ve Vídni a v Československu. Před nevyhnutelnou hrozbou transportů na Východ se Alma Rosé posléze snažila zachránit nelegálním útěkem do Švýcarska. Vyprávění končí v okamžiku, kdy se Alma loučí s přáteli v Holandsku a odchází za hranice. Její následný osud přiblíží posluchačům v samotném závěru mužský hlas, který formou dopisu sděluje jejímu otci další události.
Alma byla na útěku zatčena a deportována do koncentračního tábora v Osvětimi. Tam vedla po několik měsíců vězeňský ženský orchestr, až na jaře 1944 v Osvětimi-Březince za nejasných okolností zahynula.
Pořad z tvůrčí dílny Zdeňka Geista za režie Davida Kříže provede Graff ovo kvarteto, v roli Almy Rosé se představí úspěšná herečka Zuzana Truplová.

 

 

 

C1 PARLO D´AMOR

 

Koncert je odložen z důvodu pandemických opatření. O novém termínu vás budeme brzy informovat.

Vstupenky a rezervace zůstávají v platnosti.

 

 15. října 2020 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín - Velký sál   

 

 

WOLFGANG AMADEUS MOZART
Figarova svatba, předehra
Voi che sapete, árie Cherubina z opery Figarova svatba
Non so più cosa son, cosa faccio, árie Cherubina z opery Figarova svatba
La clemenza di Tito, předehra
Parto, parto, árie Sexta z opery La clemenza di Tito
Deh, per questo istante solo, árie Sexta z opery La clemenza di Tito

GIOACCHINO ROSSINI
Italka v Alžíru, předehra
Assisa a un pie d´un salice, árie Desdemony z opery Otello
Lazebník sevillský, předehra
Una voce poco fa, kavatina Rosiny z opery Lazebník sevillský


MARKÉTA CUKROVÁ, mezzosoprán

FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
TOMÁŠ BRAUNER, dirigent                                                    

 

V rámci koncertu pojmenovaného Parlo d´amor (v českém překladu Mluvím o lásce) se za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů představí mezzosopranistka Markéta Cukrová, která je bez nadsázky ojedinělým fenoménem na české scéně vokální hudby. Tato mimořádná pěvkyně a zároveň držitelka nesčetného množství nejrůznějších
uměleckých ocenění vyniká zejména svou výjimečnou interpretační všestranností, dokonalou technikou i neobyčejným citem pro hudební výraz a styl. Je proto široce vyhledávanou pěvkyní hudby od středověku až po 20. století a častým hostem renomovaných tuzemských i evropských hudebních těles. Rodačka z Prahy pravidelně spolupracuje i s Českou televizí a Českým rozhlasem, natáčela pro polský, francouzský a italský rozhlas, sólově vystupuje nejen po celé Evropě, ale také například v Japonsku, Rusku, Brazílii, Venezuele, Kolumbii či USA.
Říjnový mozartovsko-rossiniovský večer v Kongresovém centru bude ukázkou jedinečného pěveckého mistrovství Markéty Cukrové i její půvabné bezprostřednosti. V první polovině zazní předehry a vybrané árie z Mozartových oper Figarova svatba a La clemenza di Tito, druhá část pořadu přinese části ze slavných děl proslulého
italského skladatele a bonvivána Gioacchina Rossiniho.
Koncert slibující nevšední umělecký zážitek bude řídit šéfdirigent Filharmonie Bohuslava Martinů Tomáš Brauner.

 

 

 

MÁ VLAST

ZÁVĚREČNÝ KONCERT FESTIVALU HARMONIA MORAVIAE

Koncert je odložen z důvodu pandemických opatření. O novém termínu vás budeme brzy informovat.

Vstupenky a rezervace zůstávají v platnosti.

 

22. října 2020 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín - Velký sál   

 

 

BEDŘICH SMETANA
Má vlast

FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
TOMÁŠ BRAUNER, dirigent                                                    

 

V rámci závěrečného koncertu 18. ročníku festivalu Harmonia Moraviae zazní kompozice, jež v české hudbě zaujímá naprosto výsostné postavení a která patří k nejcennějším pokladům českých kulturních dějin. Cyklus šesti symfonických básní Bedřicha Smetany nazvaný Má vlast je vrcholným vlasteneckým manifestem, v němž
dochází ke spojení idejí vlasti, národa a slávy.
Programní celek vyrůstá z českých mýtů; je oslavou české historie (Vyšehrad, Šárka, Tábor) i krajiny (Vltava, Z českých luhů a hájů) a zároveň předpovídá věhlasnou budoucnost českého národa (Blaník). Skladatel zde vytvořil jakýsi nový, vyšší typ symfonické básně. Nevázal se totiž na literární či jinou předlohu, ale přímo se hudbou
snažil vyjádřit program, který si sám zvolil. Cyklus vznikal postupně v letech 1874–79, tedy v době, kdy již jeho autor vykazoval známky úplné hluchoty. Přesto je melodické bohatství tohoto díla zcela mimořádné, stejně jako stavební logika a monumentalita. Prvního souborného provedení se Má vlast dočkala roku 1882 na pražském
Žofíně, avšak jednotlivé symfonické básně byly samostatně uvedeny již dříve. Jedinečný Smetanův cyklus Mé vlasti zazní v podání Filharmonie Bohuslava Martinů pod vedením jejího šéfdirigenta Tomáše Braunera a bude zároveň hudebním příspěvkem zlínského orchestru k nadcházejícím oslavám výročí vzniku Československé
republiky.