B

Harmonia Moraviae 2021

                                                                    

 

SCHEPS ǀ KRUŽÍK

ZAHAJOVACÍ KONCERT FESTIVALU

23. září 2021 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                                             KOUPIT VSTUPENKY

 

OLGA SCHEPS, klavír
ROBERT KRUŽÍK, dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Ludwig van BEETHOVEN Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll, op. 37
Josef SUK Symfonie E dur, op. 14

 

Novou koncertní sezonu 2021–22 zahájí Filharmonie Bohuslava Martinů ve velkém stylu – zahajovacím večerem 19. ročníku festivalu Harmonia Moraviae, který bude zároveň inauguračním koncertem nového šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů Roberta Kružíka. Punc výjimečnosti pak celému koncertu dodá rovněž sólistka večera, kterou bude rusko-německá pianistka světového formátu Olga Scheps.

Nad svým v pořadí třetím klavírním koncertem přemítal Ludwig van Beethoven již od roku 1796. V průběhu následujících čtyř let pak na tomto díle postupně pracoval tak, aby mohlo být uvedeno na skladatelově vídeňském benefičním koncertu v dubnu roku 1800. Ambiciózní plán však Beethovenovi tentokrát nevyšel, skladbu se mu do uvedeného termínu nepodařilo dokončit, a na zmíněném koncertu tak musel provést své jiné dílo. Klavírní koncert č. 3 c moll se nakonec dočkal svého prvého veřejného provedení o tři roky později, pochopitelně za přítomnosti samotného Beethovena, jenž se zároveň při této příležitosti představil i v pozici sólisty. Pro zajímavost lze uvést, že Beethoven tehdy odehrál sólový klavírní part zcela zpaměti, neboť zkrátka neměl dostatek času zaznamenat jej na papír.

V druhé polovině večera zazní Symfonie E dur Josefa Suka, která v sobě nezapře nejen neoddiskutovatelný vliv skladatelova tchána Antonína Dvořáka, ale taktéž zjevnou inspiraci hudbou Johannesa Brahmse. Na prvních skicách své symfonie začal Suk pracovat v průběhu svého pobytu v Londýně v létě roku 1897. Po dokončení prvních dvou vět práce na tomto opusu na chvíli odložil, aby se naplno věnoval kompozici jiných děl. Po jistém čase se však ke své rozpracované symfonii navrátil a celé dílo v červenci 1899 dokončil.Premiéra proběhla již následujícího listopadu v Praze s Českou filharmonií pod taktovkou tehdy pětadvacetiletého dirigenta Oskara Nedbala a velmi záhy se u nakladatelství Simrock dočkala svého vydání tiskem. Čtyřvětá symfonie se řadí do Sukova raného tvůrčího období a jak již bylo naznačeno, silně vyrůstá z dvořákovských tradic. K jejím přednostem patří zejména bohatě klenutá melodika, místy typicky lyricky sukovská, výrazné dynamické i barevné odstíny, detailně vypracovaná instrumentace i pevná formální stavba.

 

Olga Scheps se narodila v Moskvě roku 1986 do hudební rodiny. Oba její rodiče působili jako klavírní pedagogové, a krásy tohoto nástroje tak Olga začala postupně vnímat a objevovat již od svých čtyř let. Roku 1992 se celá rodina přestěhovala do Německa, kde našla svůj nový domov. V té době se Olga začala intenzivněji věnovat studiu hry na klavír. Již v útlém věku rozvíjela svůj jedinečný interpretační styl kombinující intenzivní emotivitu a silnou expresivitu s mimořádně vyspělou klavírní technikou. Mezi prvními, kteří objevili její nebývalý talent, byl významný rakouský pianista Alfred Brendel. V roce 2013 Olga dokončila studium hudební akademie v domovském Kolíně nad Rýnem, kde vykonala svou závěrečnou koncertní zkoušku s vyznamenáním, a svá umělecká studia následně završila u renomovaných profesorů Arie Vardiho a Dmitrije Baškirova.

Olga Scheps pravidelně koncertuje v nejprestižnějších koncertních síních světa, jako je např. budova Labské filharmonie v Hamburku, sály Berlínské a Kolínské filharmonie, vídeňský Musikverein, londýnská Cadogan Hall, Tonhalle Curych nebo Suntory Hall v Tokiu. Spolupracuje s takovými orchestry, jako je kupř. orchestr Mnichovských symfoniků, Královský skotský národní orchestr, Varšavská filharmonie, NDR Radiophilharmonie Hannover, Orchestre National du Capitole de Toulouse, Izraelská filharmonie nebo New Japan Philharmonic Orchestra.

Její repertoár je velmi široký a sestává nejen ze standardních klavírních opusů, ale mnohdy dalece přesahuje oblast vážné hudby. Ve spolupráci s frontmanem kapely Scooter H. P. Baxxterem vzniklo roku 2017 album nazvané 100% Scooter – Piano Only, na němž Olga nahrála klavírní úpravy nejslavnějších hitů této skupiny. Její album Melody pak krom jiného obsahuje úpravy skladeb irského umělce elektronické hudby a žánru techno Aphex Twin.

Olga Scheps hovoří plynně rusky, německy a anglicky.

Zde můžete zhlédnou krátký film, který vám sólistku přiblíží.

 

Hlavní partner koncertu:

 

 

 

B1 ŠPAČKOVÁ ǀ KRUŽÍK

30. září 2021 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                                          KOUPIT VSTUPENKY

                                                                           

 

MICHAELA ŠPAČKOVÁ, fagot
ROBERT KRUŽÍK, dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů

 

Johannes BRAHMS Variace na Haydnovo téma, op. 56
Johann Nepomuk HUMMEL Koncert pro fagot a orchestr F dur
Petr Iljič ČAJKOVSKIJ Symfonie č. 4 f moll, op. 36

 

 

Úvodní koncert abonentní řady B přivítá Michaelu Špačkovou, špičkovou českou fagotistku a držitelku mnoha ocenění z prestižních mezinárodních soutěží, jež se naposledy představila zlínskému publiku v roce 2014 v rámci festivalu Talentinum.

Za řízení šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů Roberta Kružíka zazní program sestavený z hudby období přelomu klasicismu a romantismu i díla velkých skladatelských postav 2. poloviny 19. století. Na vznik Variací na Haydnovo téma mělo zásadní vliv setkání Johannesa Brahmse s tehdejším knihovníkem vídeňské filharmonie Ferdinandem Pohlem, jenž toho času pracoval na biografii skladatele Josepha Haydna. Knihovník tehdy Brahmsovi ukázal část notového přepisu Haydnova Divertimenta B dur, jehož druhá věta obsahuje melodii zvanou Chorál sv. Antonína. Její autorství se v průběhu historie stávalopředmětem nejrůznějších sporů, přičemž řada teoretiků se přiklání k názoru, že skutečným autorem zmíněného nápěvu byl Haydnův žák Ignaz Pleyel. To však nebránilo Brahmsovi v tom, aby si původní melodickou linii vypůjčil a na jejím základě vystavěl své symfonické variace. Vznikl cyklus o osmivariacích, který následně graduje částí komponovanou ve formě barokní passacaglie a závěrečným efektním finále.

Koncert pro fagot a orchestr F dur prešpurského rodáka Johanna Nepomuka Hummela byl až do poloviny 50. let minulého století prakticky neznámý. Teprve v uvedeném období jej objevil renomovaný americký pedagog a hudebník Himie Voxman, jemuž se podařilo dílo vypátrat v katalogu rukopisů londýnského Britského muzea. Od té doby se tato kompozice, jejíž vznik se datuje do období kolem roku 1805, začala čím dál více prosazovat na koncertní pódia a dnes je trvalou součástí repertoáru celé řady světových fagotistů. Hummelův jediný fagotový koncert zachovává veškeré znaky typické pro hudbu pozdního klasicismu a vyniká zejména svými nápaditými melodiemi i náročnými virtuózními pasážemi.

Závěr koncertu obstará Symfonie č. 4 Petra Iljiče Čajkovského, dílo, jehož základem se stala myšlenka nepřemožitelného osudu, kterému není možno uniknout. Symfonie vznikala v průběhu 1877–78 a i přes silnou kritiku, která se brzy po premiéře na dílo i jejího autora snesla, si postupně získala velkou přízeň publika. Dodnes zůstává jednou z nejčastěji uváděných symfonií konce 19. století a mnohými je považována za nejkvalitnější Čajkovského orchestrální počin.

 

 

 

K1 PIŠ MI, TVOJE ALMA

5. října 2021 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                                         KOUPIT VSTUPENKY

                                                                         

 

Zdeněk GEIST, autor textu
David KŘÍŽ, režie


ZUZANA TRUPLOVÁ, jako Alma Rosé
STANISLAV ŠÁRSKÝ, hlas z nahrávky
GRAFFOVO KVARTETO

 

Johann Sebastian BACH, Richard STRAUSS, Franz SCHUBERT, Fritz KREISLER, Giacomo PUCCINI, Alban BERG, Igor STRAVINSKIJ, Anton WEBERN ad.

 

 

Téma pořadu kombinujícího zdramatizované mluvené slovo s hudebním doprovodem se dotýká neteře Gustava Mahlera, houslistky Almy Rosé, jež pocházela z prominentní vídeňské hudební rodiny a jejíž matka Justina se narodila v Jihlavě.

Alma Rosé, která byla díky sňatku s českým houslistou Vášou Příhodou také držitelkou československého cestovního pasu, vystupovala ve dvacátých a třicátých letech jako hudebnice v řadě evropských zemí. Po obsazení Vídně německou armádou uprchla kvůli židovskému původu rodiny ze země.

Komponovaný pořad Zdeňka Geista v režii Davida Kříže se odehrává v době mezi podzimem 1940 a 1942, kdy vídeňská Alma Rosé žila na různých místech v Nizozemsku. Vystupovala na domácích koncertech a snažila se opustit zemi s cílem dostat se do bezpečí mimo dosah nacistů.

Písemný kontakt s rodinou v Anglii i v Americe byl vzhledem k válečným okolnostem stále obtížnější. Stejně tak i Almin život. Její vyhlídky na záchranu před nacisty a tzv. konečným řešením židovské otázky byly postupem let stále méně a méně nadějné.

Almě proto nezbývalo, než hledat útěchu v hudbě a také ve vzpomínkách na dřívější šťastný život s jejími blízkými ve Vídni a v Československu. Před nevyhnutelnou hrozbou transportů na Východ se Alma Rosé posléze snažila zachránit nelegálním útěkem do Švýcarska. Vyprávění končí v okamžiku, kdy se Alma loučí s přáteli v Holandsku a odchází za hranice. Její následný osud přiblíží posluchačům v samotném závěru mužský hlas, který formou dopisu sděluje jejímu otci další události. Alma byla na útěku zatčena a deportována do koncentračního tábora v Osvětimi. Tam vedla po několik měsíců vězeňský ženský orchestr, až na jaře 1944 v Osvětimi-Březince za nejasných okolností zahynula.

 

 

 

C1 PARLO D´AMOR

7. října 2021 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                                       KOUPIT VSTUPENKY  

                                                                            

 

MARKÉTA CUKROVÁ, mezzosoprán
TOMÁŠ BRAUNER, dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

WOLFGANG AMADEUS MOZART
Figarova svatba, předehra
Voi che sapete, árie Cherubina z opery Figarova svatba
Non so più cosa son, cosa faccio, árie Cherubina z opery Figarova svatba
La clemenza di Tito, předehra
Parto, parto, árie Sexta z opery La clemenza di Tito
Deh, per questo istante solo, árie Sexta z opery La clemenza di Tito
GIOACCHINO ROSSINI
Italka v Alžíru, předehra
Assisa a un pie d´un salice, árie Desdemony z opery Otello
Lazebník sevillský, předehra
Una voce poco fa, cavatina Rosiny z opery Lazebník sevillský

 

V rámci prvního abonentního koncertu řady C pojmenovaného Parlo d´amor (v českém překladu Mluvím o lásce) se za doprovodu Filharmonie Bohuslava Martinů představí mezzosopranistka Markéta Cukrová, která je bez nadsázky ojedinělým fenoménem na české scéně vokální hudby.

Tato mimořádná pěvkyně a zároveň držitelka nesčetného množství nejrůznějších uměleckých ocenění vyniká zejména svou výjimečnou interpretační všestranností, dokonalou technikou i neobyčejným citem pro hudební výraz a styl. Je proto široce vyhledávanou pěvkyní hudby od středověku až po 20. století a častým hostem renomovaných tuzemských i evropských hudebních těles. Rodačka z Prahy pravidelně spolupracuje i s Českou televizí a Českým rozhlasem, natáčela pro polský, francouzský a italský rozhlas, sólově vystupuje nejen po celé Evropě, ale také například v Japonsku, Rusku, Brazílii, Venezuele, Kolumbii či USA.

Říjnový mozartovsko-rossiniovský večer v Kongresovém centru bude ukázkou jedinečného pěveckého mistrovství Markéty Cukrové i její půvabné bezprostřednosti. V první polovině zazní předehry a vybrané árie z Mozartových oper Figarova svatba a La clemenza di Tito, druhá část pořadu přinese části ze slavných děl proslulého italského skladatele a bonvivána Gioacchina Rossiniho.

Koncert slibující nevšední umělecký zážitek bude řídit dirigent Tomáš Brauner.

 

 

 

ZDENĚK KRÁL ǀ MISSA BREVIS

10. října 2021 v 18.00 hodin, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, Zlín – Jižní Svahy                      VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ

 

 

LENKA CAFOURKOVÁ, soprán
JAKUB KUBÍN, tenor
MARTIN FRANZE, sbormistr
MUSICA DA CAMERA BRNO

 

Zdeněk KRÁL Magnificat, Pater noster, Iubilate Deo, Ave verum corpus, Missa brevis

 

„Missa brevis vznikla jako skladba na objednávku a byla již od začátku koncipována jako rozsáhlejší duchovní skladba pro smíšený komorní sbor, sóla (soprán a baryton/tenor) a komorní orchestr, a to i přes to, že je obecně označována jako „krátká mše“. Je zde zachováno standardní pořadí částí mešního ordinária: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei.

Sborová sazba není příliš náročná, ale na orchestrální hráče klade již větší technické nároky. Sólové party jsou pro svůj rozsah a interpretační obtížnost určené pro profesionály. Missa brevis byla již mnohokrát úspěšně reprízována pod vedením Martina Franzeho se sólisty Lenkou Cafourkovou a Kubou Kubínem a přinesla posluchačům nevšední zážitek. Ačkoliv se jedná o soudobou, aktuální kompozici, je napsána nekomplikovaným jazykem a postavena na silném emocionálním a duchovním zážitku. Skladba byla nahrána v loňském roce v radiměřském kostele a vyšla na CD Missa brevis. Součástí alba je i jiná skladba Zdeňka Krále – Magnificat, která byla v loňském roce oceněna prestižní cenou Classic Prague Awards, jako nejlepší skladba vážné hudby.“

                                                                                                                                                                          Zdeněk Král

 

 

A1 DŘÍZAL ǀ DVOŘÁK ǀ SUK                                        

14. října 2021 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                                        KOUPIT VSTUPENKY 

POVÍDÁNÍ O HUDBĚ v 18.15 hodin, Malý sál                     

 

MARTIN KASÍK, klavír
ROBERT KRUŽÍK, dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Jan Ryant DŘÍZAL Slunovrat
Antonín DVOŘÁK Koncert pro klavír a orchestr g moll, op. 33
Josef SUK Praga, symfonická báseň, op. 26

 

 

Nový šéfdirigent, přední pianista a program sestavený ryze z děl českých autorů s jednou světovou premiérou.

Tak lze stručně charakterizovat úvodní koncert abonentního cyklu A, který otevře kompozice Jana Ryanta Dřízala, jednoho z nejvýraznějších představitelů mladé české generace hudebních skladatelů. Jeho Slunovrat je komponován ve formě slavnostní předehry v neofolklórním stylu, jež se z velké části nechává inspirovat ikonickými obrazy slavného malíře Joži Uprky. Skladba, která je do jisté míry hudebním ztvárněním pohanské oslavy svatojánské noci, vznikla z podnětu Filharmonie Bohuslava Martinů a v rámci tohoto večera bude uvedena vůbec poprvé.

Jediný klavírní koncert Antonína Dvořáka se naopak již dočkal nesčetného množství repríz. Ostatně za 145 let od svého vzniku zazníval v koncertních síních bezmála po celém světě. Dvořák měl ke klavíru velmi kladný vztah, přičemž jeho známý výrok o tom, že „Dobrá muzika musí též na pianě znít!“, je zcela vypovídající. Skladatel záměrně nenavazoval na chopinovsko-lisztovskou tradici klavírních koncertů vyznačujících se zejména obrovským množstvím vysoce virtuózně stylizovaných pasáží, a hlavní důraz naopak kladl na samotný hudební obsah díla. Sólový part se tedy sice nevyznačuje nikterak oslnivou virtuozitou, přesto je Dvořákův koncert technicky mimořádně náročným kusem. Po dokončení jej autor dedikoval Eduardu Hanslickovi, přednímu hudebnímu kritikovi, teoretikovi a estetikovi. Dílo provede za doprovodu orchestru zlínské filharmonie renomovaný klavírista Martin Kasík, který v průběhu své umělecké kariéry koncertoval v takových sálech, jako je například amsterdamská Concertgebouw, Tohnhalle Curych, sál Berlínské filharmonie, Gewandhaus Lipsko, Auditorio de Barcelona, tokijská Suntory Hall nebo hala Finlandia v Helsinkách.

Dvořákův zeť Josef Suk byl nejen výjimečným hudebním skladatelem, ale také vynikajícím houslistou. Po více než čtyři desetiletí působil na pozici druhého houslisty ve slavném Českém kvartetu, které s velkým ohlasem koncertovalo takřka po celé Evropě. A právě při jednom ze zahraničních zájezdů tohoto tělesa se Sukovi zastesklo po rodné domovině. Skladatel si rozvzpomenul na verše básně Svatopluka Čecha opěvující krásy města Prahy a pod tímto dojmem počal komponovat symfonickou báseň později pojmenovanou Praga. Skladba, v níž se snoubí Sukův jedinečný lyrismus s dramatickými a zvukově monumentálními pasážemi, doznala své výsledné podoby roku 1904 a je jedinečnou hudební oslavou „Matičky stověžaté“.

 

 

GALAVEČER ZLÍNSKÝCH LINIÍ

21. října 2021 v 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín                                                                                       KOUPIT VSTUPENKY 

 

IVANA KOVALČÍKOVÁ, koncertní mistryně FBM
VÁCLAV HUDEČEK, housle
ADAM PLACHETKA, basbaryton
KATEŘINA KNĚŽÍKOVÁ, soprán
IVO KAHÁNEK, klavír
TOMÁŠ BRAUNER, dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

Petr WAJSAR Zlínské linie
Johann Sebastian BACH Koncert pro dvoje housle a orchestr d moll, BWV 1043
Wolfgang Amadeus MOZART árie z opery Don Giovanni
Richard ADDINSELL Varšavský koncert pro klavír a orchestr
Vítězslav NOVÁK Slovácká suita pro malý orchestr, op. 32 – Zamilovaní, U muziky
Maurice RAVEL Bolero

 

Úterý 30. dubna 1946. V onen den úderem 20. hodiny poprvé rozezněly sál zlínského Velkého kina tóny v podání nově založeného Symfonického orchestru národního podniku Baťa, vůbec prvního profesionálního symfonického tělesa vybudovaného ve Zlíně.

Koncem října roku 2021 uspořádá Filharmonie Bohuslava Martinů zcela mimořádný koncert k oslavě 75. výročí svého založení za účasti několika gratulantů, předních českých interpretů, kteří s orchestrem dlouhodobě spolupracují a kteří zároveň deklarují svůj vřelý vztah k zlínskému symfonickému tělesu. Koncert zahájí Zlínské linie Petra Wajsara, unikátní pětidílný symfonický hudební obraz ikonických zlínských budov, který Filharmonie Bohuslava Martinů s velkým ohlasem premiérovala v lednu roku 2019. Následovat bude část z Bachova Koncertu pro dvoje housle a orchestr d moll, jednoho z nejslavnějších děl svého autora, které provede znamenitý Václav Hudeček společně s koncertní mistryní zlínské filharmonie Ivanou Kovalčíkovou. Pozdně barokní houslový opus vystřídají árie a duet z Mozartova Dona Giovanniho v jedinečném podání Adama Plachetky a Kateřiny Kněžíkové. Blok gratulantů uzavře oceňovaný český pianista Ivo Kahánek provedením svěžího Varšavského koncertu Richarda Addinsella.

Druhá polovina slavnostního koncertu bude patřit výhradně orchestru zlínské filharmonie. Otevře ji výběr ze Slovácké suity Vítězslava Nováka z roku 1903, skladatelova působivého impresionistického obrazu svátečního dne odehrávajícího se v malebné horňácké vesnici na úpatí Bílých Karpat.

Slavnostní večer uzavře efektní Bolero Maurice Ravela, jež je pozoruhodnou ukázkou autorových mimořádných instrumentačních kvalit i jeho výjimečného smyslu vykouzlit v orchestru nejrůznější barevné odstíny.

Dirigentské taktovky se při této příležitosti chopí Tomáš Brauner, jenž až do konce srpna letošního roku působil na pozici šéfdirigenta zlínské filharmonie.

Zbývá dodat, že v rámci tohoto večera Filharmonie Bohuslava Martinů oficiálně představí své nové dvojalbum s názvem Zlínské linie, které orchestr realizoval společně se všemi výše zmíněnými umělci v průběhu léta loňského roku. Program Galavečera tak přinese mimo jiné výběr skladeb z uvedeného CD.

 

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.