Út, 7. 10. 2025, 19.00 hodin
K1 INSPIROVÁNO INSPIRACÍ
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 340,-

Elévé kvintet:
TOMÁŠ BAČOVSKÝ housle
VERONIKA DOSTÁLOVÁ viola
ROBERT KRUŽÍK violoncello
KAREL PEVNÝ kontrabas
VERONIKA MITÁŠOVÁ klavír
Adam Skoumal
Variace na cikánskou melodii pro housle a klavír
Johan Halvorsen
Sarabanda s variacemi na Händelovo téma pro housle a violu
Camille Saint-Saëns
Labuť z cyklu Karneval zvířat
Camille Saint-Saëns
Slon z cyklu Karneval zvířat
Franz Schubert
Klavírní kvintet A dur, op. 114 „Pstruh“
Výročí 80 let od založení Filharmonie Bohuslava Martinů nabízí mimo jiné vhodnou příležitost ukázat, že zlínští filharmonikové nejsou jen výbornými orchestrálními hudebníky, ale také zdatnými interprety v oblasti komorní hudby. A to platí nejen pro členy orchestru, ale i pro jejich šéfdirigenta, který protentokrát odloží taktovku a vezme do rukou smyčec.
Hudební program odkrývá rozmanité zdroje hudebních inspirací a zachycuje, co vše mohlo skladatele vést při jejich kompoziční tvorbě. Ať už čerpali z lidové tvorby a jejích specifik, z odkazu svých předchůdců, nebo z přírodních scenérií, každý tón odráží původ jejich tvůrčího podnětu. Folklorní náměty ožijí v podobě variací na cikánskou baladu Nane cocha, nane gad (Nemám sukni) Adama Skoumala – svěží kompozice pro housle a klavír, která byla mimo jiné zvolena jako povinná skladba pro Mezinárodní houslovou soutěž v argentinském Buenos Aires. Umění starých barokních mistrů poté připomene Sarabanda s variacemi pro housle a violu norského skladatele Johana Halvorsena založená na původním tématu cembalové suity d moll Georga Friedricha Händela. Přírodní inspirace se pak projeví nejprve ve dvou ikonických obrazech ze slavného Karnevalu zvířat Camilla Saint-Saënse. Zazní majestátní Labuť, jejíž melodická linie evokuje ladný pohyb na vodní hladině, kterou vzápětí vystřídá hravý, a přece poněkud neobratný Slon, jehož taneční grotesknost podtrhuje kontrast mezi lehkostí a mohutností.
Večer vyvrcholí provedením Klavírního kvintetu A dur „Pstruh“ Franze Schuberta. Toto patrně nejvýznamnější Schubertovo komorní dílo vzniklo v roce 1819 a i po více než 200 letech si uchovává oblibu mezi interprety i posluchači díky své melodické lehkosti i lyrické jemnosti. Název kvintetu odkazuje na jeho čtvrtou větu, která je komponována ve formě variací na Schubertovu vlastní a svého času velmi oblíbenou píseň Die Forelle (Pstruh), jejíž hravý motiv se vyznačuje živým rytmem a dynamickou melodií evokující mrštný pohyb dravé rybky v průzračné vodě.