Harmonia Moraviae 2025
Na jaře příštího roku uplyne 80 let od chvíle, kdy zlínská veřejnost poprvé uslyšela zvuk nově založené filharmonie. Psal se 30. duben 1946 a Velké kino tehdy hostilo vůbec první vystoupení orchestra zlínských filharmoniků. Ti se postupně stali pevnou součástí kulturního života nejen v „hlavním městě obuvi“, ale i v celém regionu.
V průběhu osmi desetiletí prošlo řadami zlínské filharmonie několik generací vynikajících hudebníků, kteří s tímto orchestrem spojili nejen svou profesní kariéru, ale často i osobní život, a společně utvářeli tvář filharmonie a její hudební identitu. Neméně důležitou roli však sehrávali také šéfdirigenti, kteří orchestru udávali směr, formovali jeho umělecký vývoj a posouvali ho v umělecké rovině stále dál.
Pro 23. ročník mezinárodního hudebního festivalu Harmonia Moraviae, potažmo pro celou jubilejní koncertní sezonu 2025–26, se podařilo do Zlína přizvat řadu výrazných českých i zahraničních hostujících sólistů a ansámblů. Hlavní pozornost však bude patřit všem 88 hudebníkům Filharmonie Bohuslava Martinů, kteří festivalem Harmonia Moraviae zahajují oslavy osmdesáti let existence „svého“orchestru. Právě zlínští filharmonikové tak budou ústředními postavami festivalu, a to nejen na velkém pódiu v symfonickém složení, ale také v komorních uskupeních, ve kterých ještě více vynikne jejich jedinečná hudební osobitost i vzájemná, pečlivě budovaná souhra.
Dramaturgie jednotlivých koncertů rozhodně nepatří k interpretačně nejjednodušším a bude přinášet i nové výzvy, ovšem právě vzpomínané jubileum je pro Filharmonii Bohuslava Martinů tou nejlepší příležitostí předvést se v plné síle a umělecké kvalitě. I proto nese letošní edice festivalu Harmonia Moraviae i celé sezony společné motto „NAPLNO! NAŽIVO! NA ZDRAVÍ!“ Naše filharmonie totiž hraje s maximálním nasazením, publikum koncerty zažije výhradně živě a v přímém kontaktu s orchestrem, který zároveň má co slavit!
Katalog Harmonia Moraviae 2025
VÍTEJTE V 80. SEZONĚ!
zahajovací koncert festivalu HARMONIA MORAVIAE 2025
18. září 2025, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín KOUPIT VSTUPENKY
Baiba Skride housle
Robert Kružík dirigent
Vojenská hudba Olomouc
Filharmonie Bohuslava Martinů
Bohuslav Martinů Thunderbolt P-47, H.309
Dmitrij Šostakovič Koncert č. 2 cis moll pro housle a orchestr, op. 129
Leoš Janáček Sinfonietta
Jubilejní 80. sezona Filharmonie Bohuslava Martinů je tady! A jak ji lépe zahájit než hudbou skladatele, jehož jméno nesou zlínští filharmonikové od roku 1989 ve svém názvu, a navíc skladbou, která vznikla přesně před 80 lety, v polovině září 1945.
Thunderbolt P-47 je energické orchestrální scherzo, které Bohuslav Martinů vytvořil na objednávku tehdejšího ředitele amerického National Symphony Orchestra Johanesse Kindlera. Inspirací se mu stal legendární americký stíhací letoun Thunderbolt P-47, který za druhé světové války brázdil evropské nebe. Svěží dynamická skladba odráží nejen obdiv Bohuslava Martinů k tomuto pozoruhodnému stroji, ale také atmosféru doby plné očekávání a nadějí.
Pódium poté rozzáří sólistka večera, Baiba Skride, renomovaná lotyšská houslistka pověstná svou virtuózní technikou a hlubokou hudební interpretací. Vítězka prestižní soutěže královny Alžběty provede společně s filharmoniky řízenými šéfdirigentem Robertem Kružíkem druhý houslový koncert Dmitrije Šostakoviče, který skladatel věnoval houslovému virtuosovi Davidu Oistrachovi jako dárek k jeho 60. narozeninám. Avšak byl tu drobný háček. Horlivý Šostakovič se evidentně mírně přepočítal, neboť své dílo Oistrachovi slavnostně předal už v roce 1967, zatímco houslista své kulaté jubileum slavil až o rok později. Aby skladatel napravil svou trapnou, byť dobře míněnou chybu, vytvořil hned v následujícím roce pro Oistracha další kompozici, svou jedinou houslovou sonátu.
Šostakovič se při tvorbě tohoto koncertu inspiroval jedinečnými kvalitami Oistrachovy hry, jeho mimořádným smyslem pro vřelost, citlivost i technickou bravuru. Výsledkem je dílo s dlouhými zpěvnými pasážemi, ve kterých housle skutečně „zpívají“, a zároveň s dramatickými kontrasty, které jen podtrhují hloubku a emocionalitu celé skladby.
Hudební program vyvrcholí slavnou Sinfoniettou Leoše Janáčka, kterou hukvaldský rodák vytvořil v roce 1926 a následně věnoval československé branné moci. Podle Janáčkovy původní koncepce je dílo určeno pro velký symfonický orchestr doplněný o žesťovou sekci vojenských hudebníků.
A právě v této autentické podobě zazní i tentokrát. Spojené síly Filharmonie Bohuslava Martinů a hudebníků Vojenské hudby Olomouc se postarají o závěr, který bude stejně strhující jako celá 80. sezona, která tímto koncertem slavnostně začíná!
BEETHOVEN_BRAHMS_THE TRIO
25. září 2025, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín KOUPIT VSTUPENKY
The Trio:
Jiří Vodička housle
Václav Petr violoncello
Martin Kasík klavír
Leoš Svárovský dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Ludwig van Beethoven Trojkoncert C dur pro housle, violoncello, klavír a orchestr, op. 56
Johannes Brahms Symfonie č. 2 D dur, op. 73
„Je to vskutku něco nového,“ prohlásil na jaře roku 1804 sebevědomý Ludwig van Beethoven v jednom ze svých dopisů adresovaných jeho nakladateli, když komentoval svoji tehdy zbrusu novou koncertantní skladbu, určenou trojici sólových nástrojů s doprovodem symfonického orchestru. Ve svém tvrzení se sice Beethoven do určité míry mýlil, protože dřívější hudba již podobný koncept znala v podobě formy concerto grosso nebo žánru sinfonia concertante, přesto se mu podařilo vytvořit skladbu, která i po 220 letech od svého vzniku nepřestává uchvacovat posluchače po celém světě svojí tematickou invencí, mimořádnou bravurou, působivou expresivitou i majestátností. Sólistickou skupinu bude při tomto provedení reprezentovat The Trio, komorní soubor tvořený třemi špičkovými muzikanty – houslovým virtuosem Jiřím Vodičkou, violoncellovým vítězem Pražského jara Václavem Petrem a dalším vítězem této soutěže, fantastickým klavíristou Martinem Kasíkem.
Symfonie č. 2 D dur Johanessa Brahmse vznikala v průběhu skladatelova prázdninového pobytu roku 1877 v malebné korutanské vesničce Pörtschach u jezera Wörthersee. Zatímco svou první symfonii Brahms pracně komponoval neuvěřitelných 21 let, tu druhou takřka vychrlil během několika měsíců. Práce na této kompozici mu zkrátka šla doslova od ruky. Navzdory naléhání přátel se Brahms snažil pečlivě tajit celkovou náladu připravovaného díla a aby zmátl veřejnost, záměrně podával falešné „fake news“. Referoval totiž, že jeho chystaná symfonie bude temná, žalostná až tragická. Dokonce prohlásil, že by měl nosit černou pásku na rukávu, aby dostatečně vyjádřil její truchlivý charakter. Brahms byl zjevně velkým humoristou, anžto výsledná skutečnost byla naprosto opačná. A když při vídeňské premiéře namísto očekávaného tragického opusu zněla radostná rozjařená hudba, bylo přítomné publikum dosti udiveno, ne-li přímo v šoku. Brahms se tak tímto žertíkem dokonale pobavil na účet překvapených Vídeňanů a ze svého vydařeného šprýmu měl nepochybně vekou radost.
Jeho druhá symfonie někdy bývá označována přívlastkem „Pastorální“ a již od prvních taktů se vyznačuje neobyčejnou svěžestí, bezprostřední roztomilostí i něžností.
VONDRÁČEK HRAJE CHOPINA
2. října 2025, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín KOUPIT VSTUPENKY
Lukáš Vondráček klavír
Robert Kružík dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Arthur Honegger Rugby. Symfonická věta č.3. H 67
Fryderyk Chopin Koncert č. 2 f moll pro klavír a orchestr, op.21
Igor Stravinskij Petruška. Suita z baletu, verze 1947
Laureát prestižní Queen Elizabeth Competition a výjimečný pianista Lukáš Vondráček přijal opět pozvání Filharmonie Bohuslava Martinů, aby společně s orchestrem a šéfdirigentem Robertem Kružíkem oživil Klavírní koncert f moll Fryderyka Chopina – blyštivý klenot klavírní koncertní literatury a jedinečný hudební skvost oplývající svěží melodikou, bohatou ornamentikou, nápaditými harmonickými zvraty i dokonale propracovanou klavírní stylizací.
Téměř jedno století po vzniku Chopinova koncertu přenesl skladatel a vášnivý sportovec Arthur Honegger své kompoziční umění na zcela jiné hřiště – do světa ragby. Jeho orchestrální skladba Rugby už svým názvem jasně napovídá, která ze sportovních disciplín Honeggera uchvátila. Skladatele fascinoval především dynamický pohyb této hry s šišatým míčem – na první pohled chaotický, ve skutečnosti však dokonale organizovaný. Jednovětá kompozice z roku 1928 mistrně zachycuje strhující průběh ragbyového utkání, a to se vší energií, agresivitou i sofistikovanými pohyby.
„Můžete být hrdý na to, co jste tímto dílem dokázal. Jsem přesvědčen, že to v budoucnu dotáhnete mnohem dál,“ prohlásil v červenci 1911 skladatel a bystrý vizionář Claude Debussy po shlédnutí pařížské premiéry baletu Petruška Igora Stravinského. A ve svém úsudku nebyl zdaleka sám, protože barevností, bohatou instrumentací a nádhernou hudbou inspirovanou ruským folklórem uchvátil Petruška mnohé. Závěr koncertu bude patřit orchestrální suitě z tohoto baletu, v němž se Stravinskému podařilo vkusně implantovat prvky lidové hudby do formy scénického tance a za využití originálních výrazových prostředků mimořádným způsobem vystihnout typický ruský kolorit.
INSPIROVÁNO INSPIRACÍ
7. října 2025, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín KOUPIT VSTUPENKY
Elévé kvintet:
Tomáš Bačovský housle Veronika Dostálová viola
Robert Kružík violoncello Karel Pevný kontrabas Veronika Mitášová klavír
Adam Skoumal Variace na cikánskou melodii pro housle a klavír
Johan Halvorsen Sarabanda s variacemi na Händelovo téma pro housle a violu
Camille Saint-Saëns Labuť z cyklu Karneval zvířat
Camille Saint-Saëns Slon z cyklu Karneval zvířat
Franz Schubert Klavírní kvintet A dur, op. 114 „Pstruh“
Výročí 80 let od založení Filharmonie Bohuslava Martinů nabízí mimo jiné vhodnou příležitost ukázat, že zlínští filharmonikové nejsou jen výbornými orchestrálními hudebníky, ale také zdatnými interprety v oblasti komorní hudby. A to platí nejen pro členy orchestru, ale i pro jejich šéfdirigenta, který protentokrát odloží taktovku a vezme do rukou smyčec.
Hudební program odkrývá rozmanité zdroje hudebních inspirací a zachycuje, co vše mohlo skladatele vést při jejich kompoziční tvorbě. Ať už čerpali z lidové tvorby a jejích specifik, z odkazu svých předchůdců, nebo z přírodních scenérií, každý tón odráží původ jejich tvůrčího podnětu. Folklorní náměty ožijí v podobě variací na cikánskou baladu Nane cocha, nane gad (Nemám sukni) Adama Skoumala – svěží kompozice pro housle a klavír, která byla mimo jiné zvolena jako povinná skladba pro Mezinárodní houslovou soutěž v argentinském Buenos Aires. Umění starých barokních mistrů poté připomene Sarabanda s variacemi pro housle a violu norského skladatele Johana Halvorsena založená na původním tématu cembalové suity d moll Georga Friedricha Händela. Přírodní inspirace se pak projeví nejprve ve dvou ikonických obrazech ze slavného Karnevalu zvířat Camilla Saint-Saënse. Zazní majestátní Labuť, jejíž melodická linie evokuje ladný pohyb na vodní hladině, kterou vzápětí vystřídá hravý, a přece poněkud neobratný Slon, jehož taneční grotesknost podtrhuje kontrast mezi lehkostí a mohutností.
Večer vyvrcholí provedením Klavírního kvintetu A dur „Pstruh“ Franze Schuberta. Toto patrně nejvýznamnější Schubertovo komorní dílo vzniklo v roce 1819 a i po více než 200 letech si uchovává oblibu mezi interprety i posluchači díky své melodické lehkosti i lyrické jemnosti. Název kvintetu odkazuje na jeho čtvrtou větu, která je komponována ve formě variací na Schubertovu vlastní a svého času velmi oblíbenou píseň Die Forelle (Pstruh), jejíž hravý motiv se vyznačuje živým rytmem a dynamickou melodií evokující mrštný pohyb dravé rybky v průzračné vodě.
FRANCE FANTASTIQUE
9. října 2025, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín KOUPIT VSTUPENKY
Aleksander Simić violoncello
Tomáš Brauner dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Claude Debussy Preludium k Faunovu odpoledni
Édouard Lalo Koncert d moll pro violoncello a orchestr
Hector Berlioz Fantastická symfonie, H.48
Druhý koncert této série nabídne ryze francouzský program s klíčovou symfonií hudby 19. století. Filharmonie Bohuslava Martinů jej uvede pod vedením dirigenta Tomáše Braunera, sólistou večera bude rakouský violoncellista Aleksander Simić, který navzdory svému mladému věku vystupoval na mnoha prestižních pódiích, včetně newyorské Carnegie Hall.
Program otevře slavné Preludium k Faunovu odpoledni Clauda Debussyho, impresionistický hudební obraz, v němž ospalý faun hraje na flétnu a přitom sní o lesních nymfách. Následovat bude Violoncellový koncert d moll Édouarda Lala, který vznikl v roce 1877 ve spolupráci s belgickým violoncellistou Adolphem Fischerem. Ten skladbu s velkým úspěchem premiéroval v pařížském Cirque d´Hiver. Přestože Lalo koncert věnoval právě Fischerovi, španělské hudební motivy v druhé a třetí větě naznačují možnou inspiraci španělským virtuosem Pablem de Sarasatem. Skladatel se navíc nikdy netajil svou fascinací španělskou hudbou, a tak ani v tomto díle nechybí příznačné hispánské idiomy v kombinaci s melodickou zpěvností, vášnivými pasážemi a rytmickou energií.
Závěr večera bude patřit Fantastické symfonii Hectora Berlioze, nejslavnějšímu symfonickému dílu tohoto novoromantického skladatele. Pětidílná symfonie s podtitulem Epizoda ze života umělcova vznikla v roce 1830, hlavním impulsem k jejímu zkomponování se stala Berliozova neopětovaná láska k irské herečce Harriet Smithson. Okouzlený a zároveň zoufalý skladatel v kompozici zachytil bouřlivé emoce, jež ho sžíraly, přičemž některé výklady naznačují, že dílo odráží sny odmítnutého milence i halucinace po předávkování opiem. Není pak tajemstvím, že Berliozova Fantastická znamenala zásadní průlom v hudebním vývoji. Byla nejen jednou z prvních symfonií s programovým obsahem, ale také se v ní poprvé uplatnil koncept idée fixe – ústředního hudebního motivu, který se v průběhu skladby vrací v různých proměnách. I díky své inovativní instrumentaci, dramatické programnosti a strhujícím kontrastům se Fantastická symfonie stala milníkem hudebního romantismu a silně podnítila nastupující generace skladatelů.
FILHARMONICI KOMORNĚ
12. října 2025, 18.00 hodin, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, Zlín – Jižní Svahy vstupné dobrovolné
Trio Ligneus:
Alžběta Jamborová hoboj
Jiří Kundl klarinet
Michal Kubáč fagot
Smyčcové kvarteto:
Alena Strojilová I. housle
Michal Mrkvica II. housle
Jitka Mrazíková viola
Viktor Kozánek violoncello
Žesťová harmonie:
Pavel Skopal st. I. trubka
Zdeněk Macek II. trubka
Daniel Mlčák lesní roh
Jaroslav Broža I. trombon
Pavel Nevařil II. trombon
Miloslav Žváček tuba
Jaroslav Krček Renesanční trio, op. 138
Bohuslav Řehoř Hudba z javoru
Aleš Pavlorek Karikatury
Wolfgang Amadeus Mozart Divertimento F dur. K. 138
Franz Schubert À la hongroise
Patrick Doyle Potter Waltz
Marc-Antoine Charpentier Prelude z Te Deum
Henry Purcell Sonata
Charles Gounod Ave Maria
Tomaso Albinoni Sonata sv. Marka
V rámci jubilejní 80. sezony Filharmonie Bohuslava Martinů se do popředí zájmu dostávají samotní hudebníci orchestru, kteří se vedle symfonické hudby věnují také hudbě komorní. To se odráží i v programu letošního ročníku festivalu Harmonia Moraviae, ve kterém dostávají prostor právě komorní projekty členů orchestru.
Tento koncert, pořádaný na již tradičním festivalovém místě v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jižních Svazích, nabídne jedinečnou příležitost poznat zlínské filharmoniky v různorodých komorních sestavách, ve kterých ještě více vynikne jejich individualita, souhra i interpretační cit. Večer představí hned tři komorní uskupení složená z filharmoniků: trio dřevěných dechových nástrojů, smyčcové kvarteto a žesťové sexteto. Každé z nich přinese jinou barvu i energii, avšak dohromady nabídnou pestrý hudební zážitek, který ukáže bohatost výrazových možností komorní hudby v celé její šíři. Koncert tak bude další oslavou hudební všestrannosti hudebníků Filharmonie Bohuslava Martinů, kteří nejenže tvoří základ velkého symfonického tělesa, ale jsou také výraznými umělci schopnými vytvořit silný hudební dialog i v menších uskupeních.
MIRO ŽBIRKA SYMPHONIC NIGHT
15. a 16. října 2025, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín KOUPIT VSTUPENKY
Jan Ponocný kytara
Jan Horáček bicí
Aleš Zenkl baskytara
Tomáš Jochmann klávesy
Terezie Kovalová violoncello
Adrian Kokoš dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Daniel Wunsch aranžmá skladeb
David Žbirka videoart
Len s ňou, Miliónkrát, Múr našich lások, Zažni, Co bolí to přebolí, Fair Play, V slepých uličkách, Katka, Slovenská, Jesenná láska, Atlantída, Balada o poľných vtákoch, Mám rád a další
Hudba Miroslava Žbirky stále rezonuje a nachází si nové posluchače. Nestárnoucí hity legendárního Mekyho si žijí vlastním životem a zároveň naplňují sen mnoha umělců, aby jejich tvorba přetrvala a oslovovala i další generace. Že tomu tak u písní Mira Žbirky platí více než kdy jindy, potvrdí i koncert nazvaný Miro Žbirka Symphonic Night, který nabídne Žbirkovy oblíbené melodie v novém světle. Ve spojení se symfonickým orchestrem vynikne nejen jejich krása a citlivost, ale také nadčasovost, díky níž jsou Mekyho songy stále živé a aktuální.
Symfonický večer plný hudební elegance i emocí naváže na úspěšný projekt Symphonic Album z roku 2011 a následné Symphonic Tour. Na jeho podobě se podílel sám Miro Žbirka spolu s aranžérem Danielem Wunschem, čímž dal základ neopakovatelné hudební dramaturgii. Písně jako Balada o poľných vtákoch, Atlantída, Len s ňou, Múr našich lások či Co bolí, to přebolí zazní v podání Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou dirigenta Adriana Kokoše, doprovázené Mekyho kapelou a působivým videoartem, který připravil David Žbirka.
Speciálním hostem večera bude oceňovaná violoncellistka Terezie Kovalová, jejíž citlivá interpretace dodá písním další rozměr. Těšit se proto můžete na hudební i vizuální podívanou, která připomene sílu a krásu tvorby Mekyho Žbirky. Říjnová Symphonic Night tak nebude „pouze“ koncertem, ale též oslavou jedné pěvecké legendy a jejího umění, které i po letech stále dokáže oslovovat a dotýkat se srdcí těch, kteří umí naslouchat a vnímat krásu hudby i slova.
ČAJKOVSKIJ_JANÁČEK_MARTINŮ
23. října 2025, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín KOUPIT VSTUPENKY
Pavla Tesařová housle
Robert Kružík dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Leoš Janáček Příhody Lišky Bystroušky. Předehra k opeře
Petr Iljič Čajkovskij Koncert D dur pro housle a orchestr, op. 35
Bohuslav Martinů Kdo je na světě nejmocnější? Suita z baletu H.133A
Houslový koncert D durPetra Iljiče Čajkovského – jeden z nejčastěji prováděných koncertů na světě gradující ve finále do strhující virtuozity. Čajkovskij jej vytvořil v březnu 1878 během pobytu ve švýcarské vesničce Clarens u Ženevského jezera, kde se zotavoval z depresí. V hudbě však po chmurných náladách není ani stopy. Naopak, jeho koncert je přehlídkou nádherných melodií, které se nesou celou téměř čtyřicetiminutovou kompozicí. Okouzluje nejen mimořádnou lyrickou zpěvností, ale i ohnivou vášní a technickou brilancí. Provedení skvostného díla, ve kterém sólista dostává jedinečnou příležitost naplno ukázat svou virtuozitu i hloubku hudebního výrazu, se ujme Pavla Tesařová, jedna z nejnadanějších českých houslistek, současná koncertní mistryně orchestru PKF-Prague Philharmonia a mimo jiné vítězka 20. ročníku Akademie Václava Hudečka pořádané v nedalekých Luhačovicích.
Úchvatnému houslovému koncertu bude předcházet hudba Leoše Janáčka, který měl blízko nejen k prostředí luhačovických lázní, ale také k umění Petra Iljiče Čajkovského. Ostatně sám Janáček kdysi Čajkovského označil za nejmodernějšího skladatele své doby. Z Janáčkova originálního díla zazní předehra k jeho sedmé opeře Příhody lišky Bystroušky – a nebýt jedné nečekané inspirace, možná by tato opera nikdy nevznikla. Jednoho dne totiž Janáčka upoutal hlasitý smích jeho hospodyně Marie Stejskalové. „Prosím vás, osobo, čemu se tak smějete?“ zeptal se skladatel zvědavě. „Ale tady Bystroušce, milostpane.“ odpověděla služebná. „Jaké Bystroušce?“ podivil se Janáček. „Copak oni to nečtou? Vždyť to psal pan redaktor Těsnohlídek z Lidovek,“ odvětila hospodyně a podala mu noviny. Janáček se začetl, zadíval se na obrázek a usmál se. Pak se na něj Marie Stejskalová zamyšleně podívala a pronesla: „Milostpane, oni přece tak dobře znají, co si zvířata povídají, pořád ty hlasy ptáků zapisujou – z toho by byla, panečku, opera!“ A měla pravdu.
Druhá část večera bude patřit suitě z baletní komedie Kdo je na světě nejmocnější. Její autor Bohuslav Martinů, ji začal komponovat v roce 1922, tedy ještě před svým odchodem do Paříže. Libreto podle anglické pohádky indického původu si Martinů napsal sám. Příběh sleduje osudy myšky, jejíž rodiče pro ni usilovně hledají nejmocnějšího ženicha na světě. Jde o hravou taneční grotesku s rozmarnou hudbou, která ve své době měla za úkol diváky především pobavit. Martinů ji sám popisoval jako baletní revui, v níž mohl volně využít dobové tance. Postavy se proto střídavě vlní, např. v rytmu serenády, menuetu, valčíku, polky, pochodu, ale i foxtrotu, charlestonu nebo bostonu.
RE:CONNECT
RUDY LINKA, LORENZO DE FINTI & FBM
6. listopadu 2025, 19.00 hodin, Kongresové centrum Zlín KOUPIT VSTUPENKY
Rudy Linka kytara
Lorenzo de Finti klavír
Joel Hána dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Z důvodu nemoci dochází ke změně sólisty tohoto koncertu. Děkujeme za pochopení.
News From Home, Dear Friend, Across, Folks Close to Our Farm, Czech Folk Song a další
Světově uznávaný jazzový kytarista Rudy Linka se opět vrací do Zlína!
Hlavní myšlenkou programu RE:CONNECT, který Rudy Linka připravil, je snaha spojit naši dnes tak rozdělenou společnost prostřednictvím hudby. Koncert proto nabídne skladby, které mají mimo jiné silnou vazbu na naši zemi a konkrétní historické události. Zazní například kompozice News From Home, kterou Rudy napsal na oslavu sametové revoluce, nebo Dear Friend, věnovaná české jazzové legendě Karlovi Velebnému, a také Across, inspirovaná českou lidovou hudbou.
Všechna aranžmá vytvořil Gil Goldstein, který spolupracoval s takovými hvězdami, jako jsou Bobby McFerrin, Pat Metheny, Gil Evans nebo Miles Davis a za své aranžmá získal 5 ocenění Grammy.
Koncert s jazzem světového formátu bude jedinečnou příležitostí nechat kravatu či formální róbu doma a zažít neopakovatelný večer s příjemnou hudbou, která spojuje kultury i generace.