Čt, 11. 2. 2027, 19.00 hodin
B4 Bezstarostné fantazie
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. |
Andrew von Oeyen | klavír
Tomáš Hanus | dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Sergej Prokofjev | Symfonie č. 1 D dur, op. 25 „Klasická“
Maurice Ravel | Klavírní koncert G dur, M.83
Bohuslav Martinů | Symfonické fantazie, H.343
Tomáš Hanus, hudební ředitel cardiffské Welsh National Opera a hlavní hostující dirigent orchestru Sinfóníuhljómsveit Íslands, se po devíti letech opět vrací do Zlína, tentokrát s pes-trým a svěžím programem hudby 20. století. Na pódiu se setká nejen se zlínskými filharmoniky, ale též s oceňovaným americkým klavíristou Andrewem von Oeyenem, jedním z nejpozoruhodnějších pianistů své generace, který vystupoval v nejprestižnějších koncertních síních světa.
Svou první symfonii dokončil skladatel Sergej Prokofjev v září 1917, jen několik měsíců před vypuknutím Říjnové revoluce, která ho později přiměla k emigraci do Ameriky. Dílo překvapuje svou útlostí, bezstarostností a veselým optimismem a představuje dokonalou syntézu klasických principů s moderními prvky. Symfonie se vyznačuje průhlednou instrumentací, dynamikou, energií a formovou jasností, díky čemuž působí mimořádně svěže a hravě.
Maurice Ravel původně zamýšlel svůj Koncert pro klavír a orchestr G dur pojmenovat Divertissement („rozptýlení“ či „zábava“), aby vystihl lehkost a hravost skladby. Ravel komponoval koncert v duchu Mozarta a Saint- Saënse a místo dramatického vyznění předkládá hudbu plnou bezstarostnosti, čistoty a lyrismu, obohacenou o rafinované detaily i prvky inspirované například jazzem.
Své Symfonické fantazie vyhotovil skladatel Bohuslav Martinů v první polovině 50. let v americkém exilu na objednávku Bostonského symfonického orchestru a dirigenta Charlese Muncha, s nímž se spřátelil v Paříži mezi dvěma světovými válkami. Dílo, původně zamýšlené jako Nouvelle Symphonie fantastique, vzdává poctu slavné Fantastické symfonii Hectora Berlioze, jehož Martinů velmi obdivoval. Není bez zajímavosti, že Kruh newyorských kritiků označil Symfonické fantazie za nejlepší symfonické dílo uvedené v New Yorku v roce 1955.