Čt, 22. 4. 2027, 19.00 hodin

B6 Špaček hraje Korngolda

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  |  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  | 

V dubnu 2027 se ke zlínským filhar­monikům vrátí houslista Josef Špa­ček, jeden z nejvýraznějších českých interpretů své generace pravidelně vystupující na předních světových pó­diích. Pod taktovkou Roberta Kružíka zazní program, který pracuje s motivy vzdušnosti, pohybu, proměnlivosti a cyklického plynutí času, a to jak v hudebním gestu, tak v tematickém zaměření jednotlivých skladeb.

Koncert otevře symfonická báseň Noc na Lysé hoře Modesta Petro­viče Musorgského uvedená v dnes nejčastěji hrané orchestraci Nikolaje Rimského-Korsakova. Ten původní podobu díla po Musorgského smrti výrazně přepracoval a doplnil ji klid­ným závěrem, čímž skladbě vtiskl tvar, v němž se trvale prosadila v kon­certním repertoáru. Hudební obraz čarodějnického sabatu odehrávající­ho se o svatojánské noci v sobě nese divokou energii, prudké dynamické zvraty i dramatický tah. Musorgskij se při jejím komponování inspiroval mimo jiné Fantastickou symfonií Hec­tora Berlioze, načež vytvořil sugestiv­ní, zvukově podmanivou fresku, která posluchače vtáhne do víru fantaskní noci.

Následovat bude Houslový koncert D dur Ericha Wolfganga Korngolda, jediný autorův příspěvek k tomuto žánru. Dílo vzniklo roku 1945 za při­spění legendárního houslisty Jaschy Heifetze a po jeho dokončení jej skla­datel věnoval Almě Mahler. Třívětý koncert okouzluje bohatou melodikou a průzračnou instrumentací, v níž se sólový part vine v dlouhých kantabil­ních liniích. Korngold zde mimo jiné uplatnil tematický materiál ze svých filmových partitur, což koncertu propůjčuje zvláštní lyrickou zářivost i velkorysou emocionalitu. Při pre-miéře v roce 1947 sice skladba vyvolala rozporuplné reakce (jeden z tehdejších kritiků dokonce Korngolda posměšně označil za „more corn than gold“, slovní hříčku narážející na skladatelovo příjmení a jeho hollywoodské zázemí), ovšem navzdory počáteční skepsi se rychle prosadila a postu­pem času se zařadila mezi pevné sou­části repertoáru předních světových houslistů.

Závěr večera bude patřit Ročním dobám Alexandra Glazunova, hudbě ze skladatelova jednoaktového baletu zkomponovaného roku 1899 na objednávku ředitele Carských divadel Ivana Alexandroviče Vševoložského. Čtveřice částí postupně zachycuje proměny ročních období od jarního probuzení přes letní plnost a podzimní zklidnění až po zimní chlad. Dílo je příkladem Glazunovova neobyčejného smyslu pro barvitou orchestraci a lze jej vnímat i jako živý hudební obraz přírody v jejím přirozeném, stále se opakujícím cyklu.