Čt, 22. 4. 2027, 19.00 hodin
B6 Špaček hraje Korngolda
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. |
Josef Špaček | housle
Robert Kružík | dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Modest Petrovič Musorgskij | Noc na Lysé hoře. Fantazie pro orchestr
Erich Wolfgang Korngold | Koncert D dur pro housle a orchestr, op. 35
Alexandr Glazunov | Roční doby. Hudba z baletu, op. 67
V dubnu 2027 se ke zlínským filharmonikům vrátí houslista Josef Špaček, jeden z nejvýraznějších českých interpretů své generace pravidelně vystupující na předních světových pódiích. Pod taktovkou Roberta Kružíka zazní program, který pracuje s motivy vzdušnosti, pohybu, proměnlivosti a cyklického plynutí času, a to jak v hudebním gestu, tak v tematickém zaměření jednotlivých skladeb.
Koncert otevře symfonická báseň Noc na Lysé hoře Modesta Petroviče Musorgského uvedená v dnes nejčastěji hrané orchestraci Nikolaje Rimského-Korsakova. Ten původní podobu díla po Musorgského smrti výrazně přepracoval a doplnil ji klidným závěrem, čímž skladbě vtiskl tvar, v němž se trvale prosadila v koncertním repertoáru. Hudební obraz čarodějnického sabatu odehrávajícího se o svatojánské noci v sobě nese divokou energii, prudké dynamické zvraty i dramatický tah. Musorgskij se při jejím komponování inspiroval mimo jiné Fantastickou symfonií Hectora Berlioze, načež vytvořil sugestivní, zvukově podmanivou fresku, která posluchače vtáhne do víru fantaskní noci.
Následovat bude Houslový koncert D dur Ericha Wolfganga Korngolda, jediný autorův příspěvek k tomuto žánru. Dílo vzniklo roku 1945 za přispění legendárního houslisty Jaschy Heifetze a po jeho dokončení jej skladatel věnoval Almě Mahler. Třívětý koncert okouzluje bohatou melodikou a průzračnou instrumentací, v níž se sólový part vine v dlouhých kantabilních liniích. Korngold zde mimo jiné uplatnil tematický materiál ze svých filmových partitur, což koncertu propůjčuje zvláštní lyrickou zářivost i velkorysou emocionalitu. Při pre-miéře v roce 1947 sice skladba vyvolala rozporuplné reakce (jeden z tehdejších kritiků dokonce Korngolda posměšně označil za „more corn than gold“, slovní hříčku narážející na skladatelovo příjmení a jeho hollywoodské zázemí), ovšem navzdory počáteční skepsi se rychle prosadila a postupem času se zařadila mezi pevné součásti repertoáru předních světových houslistů.
Závěr večera bude patřit Ročním dobám Alexandra Glazunova, hudbě ze skladatelova jednoaktového baletu zkomponovaného roku 1899 na objednávku ředitele Carských divadel Ivana Alexandroviče Vševoložského. Čtveřice částí postupně zachycuje proměny ročních období od jarního probuzení přes letní plnost a podzimní zklidnění až po zimní chlad. Dílo je příkladem Glazunovova neobyčejného smyslu pro barvitou orchestraci a lze jej vnímat i jako živý hudební obraz přírody v jejím přirozeném, stále se opakujícím cyklu.