Čt, 6. 2. 2020, 19:00 hod.
B4 ELGAR VERSUS ČESKÁ MODERNA
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 290,- 250,- 210,-
POVÍDÁNÍ O HUDBĚ
18.15 hodin Malý sál
M. KABELÁČ Předehra pro velký orchestr č. 2, op. 17
E. ELGAR Koncert pro violoncello a orchestr e moll, op. 85
V. NOVÁK Slovácká suita, op. 32
MICHAL KAŇKA, violoncello
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ
TOMÁŠ BRAUNER, dirigent
K nejvýznamnějším osobnostem české hudby 20. století lze bezesporu zařadit Miloslava Kabeláče. Mnoho let pracovně působil v někdejším Československém rozhlasu na různých pozicích, avšak díky svému odmítavému postoji komponovat „angažovanou“ hudbu se často dostával do konfliktu s vrcholnými představiteli tehdejšího komunistického režimu. Jeho dílo ostatně bývalo v dobách normalizace opakovaně zakazováno, plnohodnotného a oprávněného uznání se Kabeláčovy kompozice dočkaly až po roce 1989. Z bohaté a pestré skladatelovy tvorby zazní druhá předehra pro velký orchestr, kterou její autor vyhotovil roku 1947.
Koncert pro violoncello e moll Edwarda Elgara vnikl v roce 1919. Ačkoli se dle mnohých jedná o jeden z vůbec nejlepších kompozičních počinů svého žánru, při své londýnské premiéře se dočkal dosti vlažného přijetí. Některé dobové sdělovací prostředky dokonce tehdy referovaly o naprosté blamáži – ne snad kvůli nepochybným uměleckým hodnotám tohoto díla, ale výhradně z důvodu údajně tristního výkonu orchestru i samotného sólisty. Z hlediska kvality se ovšem jedná o naprosto mimořádné dílo, které plně obstojí v konkurenci například violoncellového koncertu Dvořákova či Schumannova. Elgarova koncertantní skladba zazní v podání violoncellisty Michala Kaňky, laureáta mnoha prestižních mezinárodních interpretačních soutěží.
Vítězslava Nováka, jednu ze zakladatelských osobností české moderní hudby, v jisté životní fázi silně ovlivnil moravský folklór. V roce 1896 skladatel poprvé zavítal do Velkých Karlovic, kde jej doslova uchvátilo přímé setkání s tamější autentickou lidovou písní. Od té doby pravidelně navštěvoval různá místa východní a jihovýchodní Moravy a poznával mnohé podoby lidového zpěvu s jeho nezaměnitelnými intonacemi. Specifická kultura regionu moravského Slovácka se zrcadlí v Slovácké suitě z roku 1903, která zobrazuje výjevy ze svátečního dne malebné slovácké vesnice.
