B

Čt, 16. 12. 2021, 19.00 hodin

B3 SVÁROVSKÝ | (NEO)KLASIKOVÉ

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  

PAVEL BŘEZÍK, viola
LEOŠ SVÁROVSKÝ, dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

WOLFGANG AMADEUS MOZART
La clemenza di Tito, předehra k opeře
Symfonie č. 25 g moll, K. 183
BOHUSLAV MARTINŮ
Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr, H. 337
SERGEJ PROKOFJEV
Symfonie č. 1 D dur, op. 25 „Klasická"


Konfrontace klasicismu a neoklasicismu je základním pojítkem prosincového koncertu, v jehož rámci se v pozici sólisty představí violista a člen Filharmonie Bohuslava Martinů Pavel Březík.

Mozartova dvouaktová opera La clemenza di Tito (Velkorysost Titova), vznikla přesně před 230 lety na objednávku českých stavů a následně byla provedena u příležitosti korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Premiéra dramatického hudebního příběhu z dob římské říše komponovaného původně na libreto Pietra Metastasia se uskutečnila 6. září 1791 v pražském Nosticově divadle takřka bezprostředně po zmíněné Leopoldově korunovaci. V porovnání s triumfálním pražským úspěchem Mozartova Dona Giovanniho se však Titovi dostalo pouze chladného přijetí. Mozart, zklamaný z vlažných reakcí publika, po týdnu Prahu opustil a už se do ní nikdy nevrátil. Nedlouho nato totiž zemřel.

O takřka osmnáct let dříve zhotovil Mozart v rodném Salzburku svoji symfonii s pořadovým číslem 25. Právě toto dílo komponované v hlavní tónině g moll může být v jistém smyslu vnímáno jako určitý mezník ve skladatelově hudební tvorbě, neboť bývá mnohými považováno za Mozartovu vůbec první „tragickou“ symfonii. Autor ji vytvořil pod vlivem hnutí Sturm und Drang, což dokládá zejména užití mollové tóniny, dramatických emočních extrémů či prudkých změn tempa, dynamiky i dalších hudebních výrazových prostředků.

Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr Bohuslava Martinů vznikla roku 1952 na zakázku maďarsko-amerického dirigenta Georga Szella a houslisty, potažmo violisty, Jaschy Veissiho. Práce na této fantazijní dvouvěté kompozici šla Martinů doslova od ruky, neboť kompletní dílo skladatel vyhotovil za pouhý měsíc. Jeho první uvedení se konalo v únoru roku 1953 v clevelandské Severance Hall v podání zmíněného Veissiho, který zároveň získal tříletá exkluzivní práva na provádění tohoto díla. Po vypršení této doby se Rhapsody-Concerto stala jedním z nejčastěji prováděných violových koncertů 20. století a směle se řadí po bok ostatních velkých skladeb svého druhu.

Na závěr koncertu provede Filharmonie Bohuslava Martinů první symfonii Sergeje Prokofjeva zkomponovanou roku 1917. Skladba byla zamýšlena jako moderní reinterpretace klasicistního stylu Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta, a z tohoto důvodu ji později skladatel opatřil názvem „Klasická“. Dodnes pak zůstává jedním z posluchačsky nejoblíbenějších děl svého autora.

Kongresové centrum Zlín

  • Ulice: nám. T.G. Masaryka 5556
  • Město: Zlín
  • PSČ: 760 01
  • Stát: Česká republika

Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.

  • Ulice: nám. T.G. Masaryka 5556
  • Město: Zlín
  • PSČ: 760 01
  • Stát: Česká republika