B

Čt, 31. 3. 2022, 19.00 hodin

B5 ŠPORCL | FBM

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  

18.15 hodin Povídání o hudbě

PAVEL ŠPORCL, housle
ROBERT KRUŽÍK, dirigent
FILHARMONIE BOHUSLAVA MARTINŮ

 

MICHAIL IVANOVIČ GLINKA
Ruslan a Ludmila, předehra k opeře
HENRYK WIENIAWSKI
Koncert pro housle a orchestr č. 1 fi s moll, op. 14
SERGEJ PROKOFJEV
Romeo a Julie, suita č. 2, op. 64ter


Uznávaný houslový virtuóz Pavel Šporcl a šéfdirigent zlínské filharmonie Robert Kružík společně na jednom pódiu – to je zárukou mimořádného uměleckého zážitku, který slibuje abonentní koncert konaný v poslední březnový den.

Ruslan a Ludmila, veršovaný pohádkový příběh Alexandra Puškina odehrávající se v bájné době ruských bohatýrů, inspiroval nemálo umělců. Mezi takové patřil i skladatel Michail Ivanovič Glinka, jehož mnozí nazývají pomyslným otcem ruské klasické hudby. Roku 1842 se Glinka chopil zmíněné Puškinovy básně a na její motivy zkomponoval stejnojmennou operu o pěti aktech. Předehra k této opeře zazní na úvod tohoto koncertu.

Polský skladatel Henryk Wieniawski zcela zasvětil svůj život milovaným houslím a prožil jej takřka výhradně jako koncertní virtuóz. Ač primárně interpret, v průběhu svého života se Wieniawski nevyhýbal ani komponování. Jeho tvorba však sestává z „pouhých“ 24 opusů a několika drobnějších nečíslovaných děl, což lze pravděpodobně přičítat tomu, že se zjevně soustředil spíše na činnost interpretační, nežli skladatelskou. Zajisté ovšem nepřekvapí, že drtivá většina jeho kompozic je určena právě houslím. Kromě mazurek, polonéz, etud či fantazií vytvořil skladatel i dva koncerty pro housle a orchestr, jež jsou považovány za jedny z nejobtížnějších skladeb svého druhu. Ten první, v hlavní tónině fis moll s opusovým číslem 14, vznikl v roce 1852. Jeho autor jej dedikoval pruskému králi Friedrichu Wilhelmovi IV., premiéry se pak dílo dočkalo v říjnu roku 1853 v Lipsku. Celý zhruba pětadvacetiminutový opus Wieniawski původně zkomponoval pro své soukromé účely a nezřídka jej prováděl při vlastních koncertních produkcích.

Druhá suita ze slavného Prokofjevova baletu Romeo a Julie zazní v druhé polovině koncertu. Dílo námětově čerpající ze Shakespearovy nesmrtelné tragédie o milencích z Verony se stalo bez nadsázky klenotem divadelní klasiky a dodnes náleží k nejoblíbenějším baletům vůbec. Práci na Romeovi a Julii započal Prokofjev v průběhu roku 1935. Původně svůj nový balet psal pro petrohradské Kirovovo divadlo a později pro moskevské Velké divadlo, avšak obě instituce v jisté fázi od spolupráce se skladatelem z politických důvodů odstoupily. Do hry následně vstoupil český choreograf a tehdejší ředitel brněnského baletního souboru Ivo Váňa Psota, jemuž se na Prokofjevovu hudbu podařilo vytvořit zcela originální choreografii. Dílo se tak dočkalo své světové premiéry ke konci roku 1938, nikoli však v Rusku, nýbrž v brněnském Národním divadle.

Kongresové centrum Zlín

  • Ulice: nám. T.G. Masaryka 5556
  • Město: Zlín
  • PSČ: 760 01
  • Stát: Česká republika

Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.

  • Ulice: nám. T.G. Masaryka 5556
  • Město: Zlín
  • PSČ: 760 01
  • Stát: Česká republika