Čt, 6. 3. 2025, 19.00 hodin

A5 EROICA

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  |  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  | 

Terezie Fialová, Tomáš Brauner, Filharmonie Bohuslava Martinů – takové obsazení bude mít pátý koncert tohoto cyklu, který propojí tvorbu německých a českých autorů.

Večer zahájí koncertní předehra Maxe Regera, významného skladatele a současně propagátora varhanní hudby, jehož hudební vyjadřování bývalo na počátku 20. století některými kritiky vnímáno jako příliš komplikované a moderní, aby se po několika letech stalo terčem opětovné kritiky, tentokrát za údajný přílišný konzervativismus. Skladatelova pozdně romantická předehra komponovaná v sonátové formě vznikla v květnu roku 1911 a byla opatřena věnováním rakouskému dirigentovi Ernstu von Schuchovi. O její dobové oblibě vypovídá mimo jiné skutečnost, že jen v sezoně 1911–12 se prokazatelně dočkala minimálně šestačtyřiceti uvedení!

Následovat bude provedení Koncertu pro klavír a orchestr Petra Ebena v podání pianistky Terezie Fialové. Sólistka večera přibližuje dílo těmito slovy: „Koncert pro klavír a orchestr Petra Ebena pochází z roku 1961 a Eben ho dedikoval svému profesorovi klavíru na pražské AMU, významnému pianistovi Františku Rauchovi. Koncert se dočkal své premiéry o rok později, v březnu 1962 ve Dvořákově síni Rudolfina, za doprovodu České Filharmonie a pod vedením dirigenta Karla Ančerla. Petr Eben si Františka Raucha velice vážil a byla pro něj obrovská pocta to, že souhlasil s premiérováním jeho absolventské skladby. Koncert byl od doby svého vzniku prováděn pouze sporadicky a zcela zapadl, což je velká škoda. I když klavírní repertoár obsahuje mnoho slavných klavírních koncertů, v českém repertoáru je toho od 19. století až do současnosti velmi málo. Koncert jsem nastudovala na přání Petrovy manželky paní Šárky Ebenové a poprvé ho uvedla v roce 2019 na festivalu Pražské jaro. Ebenova skladba si zaslouží pozornost a místo na výsluní (nejen) českých klavírních koncertů 20. století.“ 

V pokračujícím průběhu večera provede Filharmonie Bohuslava Martinů proslulou Beethovenovu Eroicu, tedy dle skladatelových slov „symfonii zkomponovanou na počest velkého člověka“. Autor ji, jak známo, vytvořil roku 1804 pro toho času konzula Napoleona Bonaparta. Po Francouzově prohlášení se císařem a jeho následném dobývání Evropy ovšem rozhněvaný Beethoven tuto dedikaci odstranil a nově své dílo opatřil univerzálním věnováním „Památce hrdiny“. Duch slavného francouzského vojevůdce a plápolající pochodeň Bastily se přesto nad celou symfonií stále pomyslně vznáší. Beethovenova Eroica je však především vyjádřením obrovské síly ducha jedince, který prostřednictvím hudby usiloval o poznání nejvyšší pravdy a o směřování k novým jistotám.