Harmonia Moraviae 2026
Čt, 24. 9. 2026, 19.00 hodin
Jonathan Biss | Beethoven jako nikdy předtím
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 690,- 590,- 500,-
Zahajovací koncert 81. sezony
Jonathan Biss | klavír
Robert Kružík | dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Ludwig van Beethoven | Koncert č. 4 G dur pro klavír a orchestr, op. 58
Antonín Dvořák | Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z Nového světa“
Robert Kružík a Jonathan Biss společně se zlínskými filharmoniky na jednom pódiu! Mimořádný umělecký zážitek slibuje zahajovací koncert 81. sezony Filharmonie Bohuslava Martinů, který mimo jiné symbolicky odkáže k jednomu z dílčích vrcholů celé nadcházející sezony, k připomínce významného 200. výročí úmrtí Ludwiga van Beethovena. Tento dramaturgický akcent se pak zřetelně promítá i do volby repertoáru tohoto večera, který mimo jiné vzdá hold odkazu tohoto skladatelského génia.
Sólista Jonathan Biss je americký pianista světového renomé, který si získal mezinárodní proslulost právě díky hluboké, promyšlené a vnitřně procítěné interpretaci Beethovenova díla. Zlínskému publiku se představí v provedení Klavírního koncertu č. 4 G dur z let 1805–1806, který směřuje spíše k jemné lyrice, přesto nikterak neztrácí na výrazové intenzitě ani formální propracovanosti.
Druhou skladbou slavnostního programu je ikonická Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka, jeden z nejvýznamnějších symbolů českého hudebního umění uznávaný napříč kontinenty. Jako příklad mistrovského propojení evropské hudební tradice s inspirací americkým prostředím si toto dílo uchovává pozici trvalého klenotu, k němuž se české publikum hrdě hlásí doma i v zahraničí.
Čt, 1. 10. 2026, 19.00 hodin
Haroldova pouť
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 430,- 360,- 310,-
Kristina Fialová | viola
Marta Chila Reichelová | soprán
Marie Vrbová | alt
Vít Nosek | tenor
Tadeáš Hoza | bas
Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala | sbormistr
Robert Kružík | dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Hector Berlioz | Harold v Itálii. Symfonie se sólovou violou, op. 16
Franz Schubert | Mše č. 5 As dur, D.678
O prvním říjnovém dni uvede Filharmonie Bohuslava Martinů program, v němž se přirozeně propojují obrazy přírody s duchovním rozměrem hudby. Vedle šéfdirigenta Roberta Kružíka se na pódiu představí kvarteto předních českých pěvců, brněnský Český filharmonický sbor a violistka Kristina Fialová. Ta je dlouhodobě oceňována odbornou kritikou především pro technickou jistotu, výrazovou koncentraci a mimořádně kultivovaný tónový projev, který dává vyniknout hloubce jejího nástroje.
Pořad zahájí Harold v Itálii Hectora Berlioze, symfonie se sólovou violou a s pozoruhodnou genezí. Na začátku roku 1834 si slavný virtuos Niccolò Paganini objednal u Berlioze nové dílo, kterým by zhodnotil vzácnou violu Antonia Stradivariho ve svém vlastnictví. Berlioz, okouzlený melancholickým zvukem nástroje, se navzdory Paganiniho představě nevydal cestou prvoplánově virtuózního koncertu. Vytvořil totiž programní symfonii, v níž viola nevystupuje jako dominantní sólista, ale spíše jako komentující hlas volně se pohybující nad orchestrální strukturou. Tato koncepce Paganiniho natolik zklamala, že se ani nezúčastnil premiérového provedení díla. Později však svého odmítání litoval.
Inspirací k dílu se Berliozovi stala Byronova básnická epopej Childe Haroldova pouť. Ve skladatelově pojetí zosobňuje viola postavu osamělého poutníka, který prochází proměnlivými krajinami i situacemi. Jednotlivé věty evokují scény horské melancholie, setkání s poutníky, večerní serenádu či dramatický obraz loupežníků. Přestože nejde o doslovné hudební vyprávění, bývá Haroldova postava mnohdy chápána jako Berliozovo osobní alter ego pozorující svět s odstupem a vnitřní citlivostí.
Motiv duchovního usebrání, přítomný v rozjímavých pasážích Berliozova opu-su, vytváří přirozený přechod k Mši č. 5 As dur Franze Schuberta. Autor ji komponoval v letech 1819-1822 a ve výsledné podobě ji lze přiřadit k jeho nejambicióznějším duchovním dílům. V korespondenci Schubert zmiňoval, že uvažoval o věnování mše císařskému dvoru, což svědčí o mimořádné váze, kterou této kompozici přikládal. K partituře se vrátil ještě v roce 1826, aby provedl revize dokládající jeho snahu o dosažení nejvyšší umělecké úrovně. Ačkoliv Schubertovi tato ambiciózní skladba nepomohla k získání vytouženého místa u císařského dvora, vytvořil dílo trvalé hodnoty. Mše mistrně spojuje tradici vídeňské chrámové hudby s hlubokým osobním lyrismem a bohatou melodikou; skladatelův cit pro latinský text a schopnost vtisknout duchovnímu obsahu lidský rozměr pak činí z této mše jeden z vrcholů jeho sakrální tvorby, který dodnes oslovuje posluchače svou čistotou a vnitřní silou.
Ne, 4. 10. 2026, 18.00 hodin
Ensemble Tonus
Místo konání: kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, Zlín - Jižní Svahy | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. |
Mimořádný říjnový koncert v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jižních Svazích nabídne hudební cestu od renesance až k vrcholnému a pozdnímu baroku. Představí se renomovaný vídeňský soubor Ensemble Tonus, který se dlouhodobě věnuje interpretaci hudby 17. a 18. století. Těleso založili roku 1999 členové orchestrů Wiener Symphoniker, Concentus Musicus a pedagogové vídeňské hudební akademie. Ensemble Tonus se specializuje na historicky poučenou interpretaci a využívá dobových hudebních nástrojů, jako je například cink, barokní trubka či renesanční trombon. Během více než pětadvaceti let své existence soubor vystoupil na řadě prestižních pódií. Koncertoval například ve vídeňském Musikvereinu i Konzerthausu, na Mezinárodních barokních dnech Sankt Anna ve Steinbruchu, na festivalu v Bregenzu nebo na svatodušním festivalu v Salzburgu.
Program zlínského koncertu představí hudbu italských a německých mistrů od přelomu renesance a baroka až po období vrcholného a pozdního baroka. Zazní skladby autorů, jako jsou Monteverdi, Croce, Bendinelli, Franck, Caldara, Legrenzi, Antegnati, Froberger či Händel. Vedle osvědčených jmen se tak posluchači setkají také s díly skladatelů, jejichž tvorba dnes zaznívá spíše zřídka, přesto však patří k pozoruhodným projevům své doby.
Hostem večera bude rakouská sopranistka Belinda Loukota, jejíž repertoár sahá od hudby šestnáctého století až po současnost. Koncert tedy nabídne pestrý zvukový obraz renesančního a barokního zpěvu doplněného varhanami a historickými žesťovými nástroji.
St, 7. 10. 2026, 19.00 hodin
Čt, 8. 10. 2026, 19.00 hodin - Vyprodáno
M3 Swingphonic
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 590,- 500,- 430,-
Jan Smigmator | zpěv
Mikuláš Pokorný | klavír
Tomáš Baroš | kontrabas
Marek Urbánek | bicí nástroje
Jan Kyncl | tenor saxofon
Richard Šanda | trombon
Stanislav Vavřínek | dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Fly Me to the Moon, L.O.V.E., Strangers in the Night, I’ve Got a Crush on You, S’Wonderful, But Not for Me, By Strauss, A Foggy Day in London Town, ad.
Swing patří k hudebním směrům, které v první polovině 20. století zásadně proměnily tvář populární hudby a vnesly do ní nový typ rytmické energie i výrazové svobody. Zrodil se na přelomu 20. a 30. let v prostředí velkých amerických jazzových orchestrů a rychle se stal jedním ze symbolů pulzující městské kultury své doby. Dodnes v sobě nese nakažlivou vitalitu, lehkost i jistou noblesu, díky čemuž oslovuje posluchače napříč generacemi.
Projekt Swingphonic na tuto tradici navazuje a rozvíjí ji v širším zvukovém prostoru symfonického orchestru. Aranžmá vycházejí z původního jazzového idiomu, avšak zároveň využívají barevnost a plnost orchestrálního aparátu k jemnějšímu odstínění nálad i k rozšíření výrazových prostředků. Vzniká tak živý dialog mezi světem swingu, založeným na rytmickém pulzu a osobitém frázování, a symfonickým zvukem, který známým melodiím propůjčuje nový rozměr i nečekanou hloubku.
Protagonistou večera bude zpěvák Jan Smigmator, jedna z nejvýraznějších osobností současné české swingové scény. Jeho interpretace navazují na tradici klasického swingu, aniž by se omezovaly na pouhou stylovou nápodobu. Společně s jazzovým kvintetem a smyčcovou sekcí Filharmonie Bohuslava Martinů nabídne písně spojené např. se jmény Franka Sinatry nebo Tonyho Bennetta, jejichž repertoár patří k nejtrvalejším hodnotám swingové a jazzové tradice 20. století.
Út, 20. 10. 2026, 19.00 hodin
Janáčkovo kvarteto | Harmonie smyčců
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 370,-
Janáčkovo kvarteto
Miloš Vacek | 1. housle Richard Kružík | 2. housle
Jan Řezníček | viola Lukáš Polák | violoncello
Ervín Schulhoff | Smyčcový kvartet č. 1
Bedřich Smetana | Smyčcový kvartet č. 2 d moll
Antonín Dvořák | Smyčcový kvartet F dur, op. 96 „Americký“
Historie Janáčkova kvarteta se začala psát roku 1947, kdy soubor založili studenti brněnské konzervatoře. Na základě výrazných interpretačních úspěchů v díle Leoše Janáčka získalo kvarteto oprávnění nést jméno tohoto předního skladatele. Během téměř osmi desetiletí své existence vystoupilo Janáčkovo kvarteto na významných mezinárodních festivalech, v renomovaných koncertních sálech a realizovalo řadu nahrávek pro zavedené nahrávací společnosti. Dlouhodobá kontinuita činnosti souboru se přirozeně promítla do postupných personálních obměn, avšak interpretační kánon a charakteristická expresivita zůstávají trvalou součástí jeho uměleckého profilu.
Současné obsazení kvarteta tvoří Miloš Vacek, Richard Kružík, Jan Řezníček a Lukáš Polák. Do Zlína přivezou program zaměřený na český repertoár sestavený ze smyčcových kvartetů Ervína Schulhoffa, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.
Ervín Schulhoff komponoval svůj první smyčcový kvartet roku 1924, tedy jako třicetiletý. Jedná se o poměrně komorně pojaté dílo o přibližné délce šestnácti minut, které se vyznačuje výraznou stylovou pluralitou a odráží dobový kontext experimentálních tendencí meziválečného období, stejně jako skladatelovo ukotvení v českém hudebním prostředí.
Svůj Smyčcový kvartet č. 2 d moll vyhotovil Bedřich Smetana v závěru života, v období úplné ztráty sluchu a postupující choroby. Dílo tak nese znaky vnitřního napětí a neklidu, nikoli však v podobě programního vyprávění, nýbrž prostřednictvím výrazově vyhroceného hudebního jazyka. Svým kompozičním pojetím překračuje dobové konvence, a v některých ohledech dokonce předjímá výrazové prostředky hudby 20. století.
Smyčcový kvartet F dur zkomponoval Antonín Dvořák během letního pobytu v americkém městečku Spillville, kde trávil první prázdniny v období svého působení na newyorské konzervatoři. Označení „Americký“ souvisí nejen s místem vzniku díla, ale také s přítomností některých stylových prvků inspirovaných afroamerickou a indiánskou hudbou. Díky svým nesporným kvalitám pak tento kvartet náleží nejen k nejčastěji uváděným skladatelovým komorním dílům, ale i k jeho nejhranějším opusům vůbec.
Čt, 22. 10. 2026, 19.00 hodin
Katta | Světlo varhan
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 430,- 360,- 310,-
Katta | varhany, zpěv
Societas Incognitorum | vokální ensemble
Tomáš Brauner | dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Richard Wagner | Bludný Holanďan. Předehra k opeře
Katta | Missa Organi
Jean Sibelius | Symfonie č. 5 Es dur, op. 82
Protagonistkou úvodního koncertu řady B bude varhanice a skladatelka Katta, která si vybudovala mezinárodní renomé jako interpretka klasické literatury i autorka s vlastním hudebním jazykem. Na pódiu se stanou dominantním prvkem její elegantní bílé varhany, na nichž umělkyně pravidelně uvádí své skladby kombinující tradiční zvuk nástroje s vlastním hlasovým partem.
Koncert pod vedením dirigenta Tomáše Braunera otevře předehra k opeře Bludný Holanďan Richarda Wagnera. Impulsem k jejímu vzniku se stala skladatelova bouřlivá plavba z Rigy do Londýna v roce 1839.
Očekávaným bodem večera však bude Missa Organi, autorská varhanní mše umělkyně Katty, v níž se předešlé téma vody proměňuje v duchovní symbol a strukturující prvek celého díla. Kompozice pracuje s latinskými a staroslověnskými liturgickými texty, přičemž volba jazyků odráží autorčino zakotvení v liturgickém prostředí i její vztah ke slovanské tradici. V Misse Organi Katta nevyužívá pouze varhan, ale též vokálního partu, čímž propojuje nástrojovou a hlasovou rovinu v jednotný celek. Nedílnou součástí zlínského provedení bude i speciální světelný design, který podtrhne strukturu skladby.
Závěr programu bude patřit Páté symfonii Jeana Sibelia, dokončené v roce 1915 jako monumentální poctu severské přírodě. Sibelius toto dílo přirovnával k velké řece a jeho finále korunoval slavným tématem lesních rohů, které skladatel označil jako „labutí hymnus“.
Čt, 12. 11. 2026, 19.00 hodin
Inspirace v přírodě
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 430,- 360,- 310,-
Teo Gertler | housle
Leoš Svárovský | dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Antonín Dvořák | V přírodě. Koncertní ouvertura, op. 91
Max Bruch | Koncert č. 1 g moll pro housle a orchestr, op. 26
Ludwig van Beethoven | Symfonie č. 6 F dur, op. 68 „Pastorální“
Dramaturgie tohoto koncertu vzdává hold zemi a přírodě, tedy prostoru, v němž se hudba spontánně rodí a k němuž se opakovaně vztahuje. Program propojuje díla, která k tématu přistupují z různých úhlů, od zvukového obrazu krajiny až po symfonické vyjádření vztahu člověka k přírodnímu řádu.
Program pod taktovkou dirigenta Leoše Svárovského otevře předehra V přírodě Antonína Dvořáka. Skladba se vyznačuje především vytříbenou harmonií i jemnou instrumentací, v níž orchestr vytváří proměnlivé plochy připomínající atmosféru české krajiny. Dvořákova hudba nepůsobí jako doslovná zvukomalba, ale jako výsledek hlubokého vztahu skladatele k přírodě, jež byla trvalým zdrojem jeho myšlení.
Následovat bude Koncert pro housle a orchestr g moll Maxe Brucha, jedno z nejhranějších děl houslového repertoáru druhé poloviny devatenáctého století. Bruchovi se v tomto opusu podařilo mistrně spojit zpěvnost sólového partu s technickou náročností a plně rozvinutým orchestrem, který není pouhým doprovodem, ale rovnocenným partnerem houslí. Sólistou večera bude Teo Gertler, mladý slovenský talent, který na sebe pravidelně výrazně upozorňuje svou interpretační vyzrálostí, a to nejen na řadě mezinárodních soutěží, ale i na koncertních pódiích.
Závěr programu bude patřit Symfonii č. 6 F dur Pastorální Ludwiga van Beethovena, jednomu z nejvýraznějších skladatelových děl inspirovaných přírodou a venkovským prostředím. Beethoven zde nevytváří pouhou zvukovou ilustraci, ale hudebně strukturované vyjádření pobytu v krajině a života v souladu s jejím rytmem. Jednotlivé věty symfonie přinášejí konkrétní situační obrazy, mezi nimiž vyniká scéna u potoka s imitacemi volání křepelky, kukačky a slavíka, dále obraz venkovské slavnosti s tanečními rytmy i dramatická pasáž zachycující vichřici, liják a dunění hromu. Závěrečná věta přechází do pastorální idyly, která vyjadřuje klid a vyrovnanost po odeznění bouře a uzavírá symfonii v duchu vděčného vztahu člověka k přírodě.
Čt, 19. 11. 2026, 19.00 hodin
Tomáš Kačo | Hudba bez hranic
Místo konání: Kongresové centrum Zlín | Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. | Vstupné: 690,- 590,- 500,-
Tomáš Kačo | klavír
Robert Kružík | dirigent
Filharmonie Bohuslava Martinů
Tomáš Kačo | For Ludwig, Your Elise
Tomáš Kačo | Stronger Than Yesterday
Erich Wolfgang Korngold | The Adventures of Robin Hood, suita
Miklós Rózsa | Ben-Hur, suita
V listopadu přivítá Kongresové centrum jednu z nejvýraznějších osobností současné české hudby, klavíristu, skladatele, aranžéra a vokalistu Tomáše Kača, jehož umělecká dráha představuje pozoruhodný příběh cílevědomosti a talentu, který jej od prvních hudebních pokusů u starého pianina v novojičínském bytě početné romské rodiny dovedl až na pódium newyorské Carnegie Hall, kde vystoupil za klaviaturou koncertního Steinwaye. Tento vývoj přitom není pouze dílem potřebného štěstí, nýbrž výsledkem soustavné práce, tvořivé zvídavosti a odvahy překračovat stylové i společenské hranice, které by pro mnohé představovaly nepřekonatelnou překážku.
Kačovu hudbu označují kritici za plně svébytnou, neboť její osobitý styl organicky propojuje klasickou tradici, jazzovou inspiraci i prvky romské hudby. Přitom si uchovává jasně rozpoznatelnou autorskou identitu, která se neuzavírá dialogu s hudební minulostí. V tvorbě Tomáše Kača se proto přirozeně objevují také odkazy na velké osobnosti evropské hudby, např. na Ludwiga van Beethovena, jehož výročí si v této sezoně připomínáme a k němuž se Kačo hlásí s respektem i tvůrčí invencí.
Program první poloviny večera, který bude věnován právě autorské hudbě Tomáše Kača a jeho osobitému interpretačnímu projevu, vystřídá ve druhé části oscarová filmová hudba klasické éry Hollywoodu, jež představuje další výraznou kapitolu hudebních dějin 20. století. Nejprve zazní hudba z filmu The Adventures of Robin Hood, za niž její autor, brněnský rodák Erich Wolfgang Korngold, obdržel roku 1938 od Americké filmové akademie Oscara. Závěr večera vygraduje provedením suity z hudby k filmu Ben-Hur Miklóse Rózsy, kterou Akademie ocenila pozlacenou soškou v roce 1959.
Tento večer tak lze vnímat nejen jako připomenutí zlaté éry hollywoodské filmové tvorby, ale především jako setkání s mimořádnými umělci, kteří svou tvorbou překlenuli hranice mezi evropskou tradicí a americkým prostředím a dokázali se prosadit za „velkou louží“.