Čt, 19. 9. 2024, 19.00 hodin

M1 MÁ VLAST

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  |  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  | 

V průběhu celého roku 2024 se Filharmonie Bohuslava Martinů aktivně zapojuje do oslav tzv. Roku české hudby – důležité kulturní iniciativy, která periodicky každých deset let reflektuje významná jubilea klíčových osobností české hudby. Počátek této akce sahá do roku 1924, kdy se poprvé slavilo sté výročí od narození Bedřicha Smetany. Od té doby se Rok české hudby koná až na několik výjimek pravidelně, a to v každém roce končícím číslicí 4.

Rok české hudby se logicky věnuje primárně české hudbě a představuje hrdou reflexi kulturního dědictví a hudebního umění naší země. Zahajovací večer celé koncertní sezony proto nemůže vyplnit jiná kompozice než ta, která v české hudbě zaujímá naprosto výsostné postavení a která patří k nejcennějším pokladům českých kulturních dějin. Má vlast, cyklus šesti symfonických básní Bedřicha Smetany, je vrcholným vlasteneckým manifestem, v němž dochází ke spojení idejí vlasti, národa a slávy. Programní celek vyrůstá z českých mýtů; je oslavou české historie (Vyšehrad, Šárka, Tábor) i krajiny (Vltava, Z českých luhů a hájů) a zároveň předpovídá věhlasnou budoucnost českého národa (Blaník). Smetana v něm vytvořil jakýsi nový, vyšší typ symfonické básně. Nevázal se totiž na literární či jinou předlohu, ale přímo se hudbou snažil vyjádřit program, který si sám zvolil. Cyklus vznikal postupně v letech 1874–79, tedy v době, kdy již Smetana vykazoval známky úplné hluchoty. Přesto je melodické bohatství tohoto díla nesmírné, stejně jako stavební logika a monumentalita. Prvního souborného provedení se Má vlast dočkala roku 1882 na pražském Žofíně, avšak jednotlivé symfonické básně byly samostatně uvedeny již dříve. 

Základní kámen české symfonické tvorby a současně jeden z nejvýznamnějších českých hudebních symbolů zazní v podání Filharmonie Bohuslava Martinů pod vedením jejího šéfdirigenta Roberta Kružíka.