Čt, 25. 9. 2025, 19.00 hodin

B1 BEETHOVEN BRAHMS THE TRIO

Místo konání: Kongresové centrum Zlín  |  Pořadatel: Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s.  |  Vstupné: 390,- 330,- 280,-

Prodej vstupenek

---

„Je to vskutku něco nového,“ prohlásil na jaře roku 1804 sebevědomý Ludwig van Beethoven v jednom ze svých dopisů adresovaných jeho nakladateli, když komentoval svoji tehdy zbrusu novou koncertantní skladbu určenou trojici sólových nástrojů s doprovodem symfonického orchestru. Ve svém tvrzení se sice Beethoven do určité míry mýlil, protože dřívější hudba již podobný koncept znala v podobě formy concerto grosso nebo žánru sinfonia concertante, přesto se mu podařilo vytvořit skladbu, která i po 220 letech od svého vzniku nepřestává uchvacovat posluchače po celém světě svojí tematickou invencí, mimořádnou bravurou, působivou expresivitou i majestátností. Sólistickou skupinu bude při tomto provedení reprezentovat The Trio, komorní soubor tvořený třemi špičkovými muzikanty – houslovým virtuosem Jiřím Vodičkou, violoncellovým vítězem Pražského jara Václavem Petrem a dalším vítězem této soutěže, fantastickým klavíristou Martinem Kasíkem.

Symfonie č. 2 D dur Johanessa Brahmse vznikala v průběhu skladatelova prázdninového pobytu roku 1877 v malebné korutanské vesničce Pörtschach u jezera Wörthersee. Zatímco svou první symfonii Brahms pracně komponoval neuvěřitelných 21 let, tu druhou takřka vychrlil během několika měsíců. Práce na této kompozici mu zkrátka šla doslova od ruky. Navzdory naléhání přátel se Brahms snažil pečlivě tajit celkovou náladu připravovaného díla a aby zmátl veřejnost, záměrně podával falešné „fake news“. Referoval totiž, že jeho chystaná symfonie bude temná, žalostná až tragická. Dokonce prohlásil, že by měl nosit černou pásku na rukávu, aby dostatečně vyjádřil její truchlivý charakter. Brahms byl zjevně velkým humoristou, anžto výsledná skutečnost byla naprosto opačná. A když při vídeňské premiéře namísto očekávaného tragického opusu zněla radostná rozjařená hudba, bylo přítomné publikum dosti udiveno, ne-li přímo v šoku. Brahms se tak tímto žertíkem dokonale pobavil na účet překvapených Vídeňanů a ze svého vydařeného šprýmu měl nepochybně vekou radost. Jeho druhá symfonie někdy bývá označována přívlastkem „Pastorální“ a již od prvních taktů se vyznačuje neobyčejnou svěžestí, bezprostřední roztomilostí i něžností.